2004 - b.k. - Wolfgang Kempelen

Averz (lícní strana):
Na líci mince je uprostred mincového poľa Kempelenov najznámejší vynález – šachový automat, doplnený ilustráciami z jeho vedeckých prác. Pri pravom okraji mince je štátny znak a pri ľavom nominálna hodnota mince. Pri spodnom okraji mince je v dvoch riadkoch názov štátu SLOVENSKÁ REPUBLIKA a pod ním letopočet razby 2004.

Reverz (rubová strana):
Na rube mince je zobrazený portrét Wolfganga Kempelena, pod ním panoráma Bratislavy – mesta, kde sa Kempelen narodil a s ktorým sa úzko spája jeho život a pôsobenie. V pravej časti portrétu sú letopočty jeho narodenia a úmrtia 1734 a 1804, pri ľavom okraji mince je meno a priezvisko WOLFGANG KEMPELEN. Pod panorámou Bratislavy sú iniciálky mena a priezviska autora výtvarného návrhu mince Miroslava Ronaia MR a značka Mincovne Kremnica MK.

200 Sk Wolfgang Kempelen – 200. výročie úmrtí

Wolfgang Kempelen (23. leden 1734 – 26. března 1804) – mechanik, vynálezce, umělec a úředník rakouského původu. Proslavil se zejména konstrukcí šachového automatu zvaného Turek, ale také stroje, který napodoboval lidskou řeč a dalšími technickými zajímavostmi.

Wolfgang Kempelen se narodil v Prešpurku, jak se tehdy nazývala nynější Bratislava. Jeho otec Engelbert byl vysokým celním úředníkem, kterého císař Karel VI. povýšil do šlechtického stavu. Dům, v němž rodina žila, dodnes stojí na rohu ulic Dunajská a Klemensova. Wolfgang navštěvoval gymnázia v Prešpurku a v Győru, ve Vídni pak vystudoval filozofii a právo. Kempelenův všestranný talent dokládá jeho schopnost domluvit se několika jazyky. Napsal knihu Mechanismus lidské řeči, v níž se zamýšlí nad původem jazyka a detailně popisuje tvorbu zvuků, hlásek a slov. V knize se také zabývá poruchami řeči, díky čemuž bývá považován za zakladatele logopedie.

Proslulost mu přinesla konstrukce stroje, který vydával za šachový automat. Inspiraci k jeho sestrojení získal při jednom iluzionistickém představení na zámku Schönbrunn.

Bedna s figurínou muže v tureckém úboru, ukrývala obdivuhodně důmyslný mechanismus, jenž byl však s největší pravděpodobností ovládán ukrytým člověkem. Jelikož se originál nedochoval, objevují se i teorie, podle nichž se jednalo o první kyberneticky řízený mechanismus. S Turkem Kempelen cestoval po Evropě: první osobností, kterou svým zařízením uvedl v úžas, byla rakouská císařovna Marie Terezie. Jeho šachový stroj obvykle vítězil. Porazil například Napoleona Bonaparta i Benjamina Franklina, který byl velkým příznivcem hře v šach.

Dalším mechanismem, jímž šokoval tehdejší svět, byl stroj, který imitoval anatomii lidského dýchacího ústrojí, a který údajně napodoboval lidskou řeč.

Rozhodně méně polemiky budila další zařízení, přesto, , že po technické stránce byla neméně obdivuhodná: tlakový vodovod zásobující Prešpurský hrad, fontána zbudovaná v Schönbrunnu nebo tiskařský stroj pro nevidomé a další praktické projekty, zlepšováky a vynálezy.

Wolfgang Kempelen byl rovněž zdatný rytec, malíř a organizátor. V Banátu, vylidněném po vpádu Turků, dohlížel na opětovnou kolonizaci, přičemž tam zavedl pěstování lnu a postavil továrnu na výrobu sukna.

Tento všestranně nadaný muž zemřel ve Vídni, kde je i pochován.