Helmice svatého Václava

Zobrazení sv.Václava v přilbě se již od 11. století objevuje na rubu mincí, pečetích, plastikách, nástěnných malbách nebo v iluminovaných rukopisech. Stává se tak symbolem či atributem podle něhož bylo možné sv. Václava jednoznačně rozpoznat.

Kromě Václava nebyl v 11. či v první polovině 12. století kdokoli jiný z Přemyslovců, na rubu mincí, pečetích, plastikách, nástěnných malbách nebo v iluminovaných rukopisech jako jednotlivec zobrazen s přilbou.

Myslbekovy studie hlavy sv. Václava v životní velikosti

Svatováclavská helmice - výklad 1. 

Helma, původně nezdobená a bez nánosku, byla asi majetkem Přemyslovců, snad i knížete Václava. S ním je spojována nejpozději od doby knížete Boleslava II., kdy byla obohacena o zdobenou obroučku a "nánosek" a zpřítomnila tím světce, ochránce dynastie. Poté se asi stala součástí chrámového pokladu a občas byla vystavována (písemně doloženo na počátku 13. století). Lehce ohnutý nánosek s obroučkou byly zřejmě součástí čelenky (s "nánoskem" nad čelem) severoevropského původu, vyrobené patrně v Haitabu. Původní ozdoba čela však byla upevněna na týlní a nikoliv čelní stranu helmy. Torzovitě dochovaná obroučka olemovala dolní obvod helmy. Její ornament a na stromě upoutaná postava, zpodobená na nánosku, jsou severoevropského původu. Postava na nánosku představuje nejspíše Odina, oštěpem připevněného ke stromu a s řevem sbírajícího runy. Postava ovšem připomínala Krista a tak byla také v Čechách 10. století chápána. Jak napsal Kristián v legendě z let 992-994, kříž spatřil na Václavově čele kouřimský kníže a podlehl mu v boji.

Svatováclavská helmice - výklad 2.

Výzdoba je tvořena připlátováním stříbrné fólie na zdrsněný železný základ; obroučka je zdobena pletencovým dekorem, nánosek pak stylizovanou postavou ukřižovaného Krista, oblečeného v roušce - suknici a připoutaného za zápěstí a podpaždí ke kříži. Přilba byla zhotovena ve Skandinávii. Svým tvarem náleží k tzv. vendelskému typu, s podobnými přilbami se setkáváme všude v dosahu výskytu Vikingů. Technika plátování stříbra na železo byla zvláště rozšířena v jutských a gotlandských dílnách zejména ve 2. polovině 11. a 1. polovině 12. století. Zvláště důležitý je pak také motiv Krista nikoliv přibitého ke kříži, nýbrž upoutaného provazy, známý spolehlivě pouze ze skandinávského prostředí raně křesťanského období (nejdříve v Dánsku, od 70. let 10. století). Rovněž pletencový ornament nad Kristovou hlavou známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých vikingských opaskových nákončí; byl oblíben zvláště u Varjagů. Stylizovaná postava Krista vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní Evropě. Naopak znázornění Kristových otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský (připomínající prvky ornamentů ve stylu Jellinge či Mammen) - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských přileb 8. století, jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. Kristus zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev (Odin, Thor). Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně Ježíš Kristus, ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu Odin - připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské mythologie.

"Svatováclavská" přilba, nalézající se v korunovačním pokladu chrámu sv. Víta v Praze byla vykuta z jednoho kusu železa. Její tvar se blíží nízkému kuželu (její výška je 17 cm), rozměry oválné základny jsou 24x21 cm. Tupá hrana v podélné ose pravděpodobně netvořila na vrcholu hrot, ale plynulou křivku. K přilbě je po jejím obvodu přinýtována zdobená železná obroučka a nánosek ve tvaru kříže (výška 15 cm, šířka 19 cm).

Prameny : 
web Znojemska rotunda
web Wothanburg

Další odkazy : 
- Vymření přemyslovců po meči