KAREL IV.
Největší český panovník na dukátech Pražské mincovny.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý
český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl
římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Byl také
italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365,
moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353.
císař římský
král český
král římsko-německý
král italský (lombardský)
král burgundský (arelatský)
markrabě moravský
hrabě lucemburský
císař římský
král český
král římsko-německý
král italský (lombardský)
král burgundský (arelatský)
markrabě moravský
hrabě lucemburský
DUKÁT KAREL IV.
VOTIVNÍ OBRAZ JANA OČKA Z VLAŠIMI
Obraz, který proslavil tvář Karla IV.
Obraz, který proslavil tvář Karla IV.
Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi je jeden z největších, nejznámějších a nejvýznamnějších českých středověkých obrazů. Vznikl kolem roku 1371 na objednávku pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Podobně jako Wiltonský diptych představuje typ reprezentativního a devotního obrazu. Jeho styl představuje mezistupeň mezi tvorbou Mistra Theodorika a dílem Mistra třeboňského oltáře.
Obraz byl určen pro nově zřízenou kapli biskupského hradu v Roudnici nad Labem, někdejší letní rezidenci pražských arcibiskupů. Kaple byla v roce 1371 vysvěcena ke cti Panny Marie a českých patronů (objevují se na obraze) hradní kaple. Doba dokončení obrazu je ohraničena roky 1371 a 1378. Roku 1378 pak Jan Očko z Vlašimi získal kardinálský klobouk a vzdal se úřadu arcibiskupa, navíc zemřel Karel IV., rovněž na zobrazený obrazu.
Jedná se o jeden z největších českých středověkých obrazů a musel být tedy velice nákladný. Mohl si jej dovolit pouze velmi vysoce postavený a bohatý donátor. Autor obrazu je neznámý a předpokládá se, že na obraze pracovali nejméně dva malíři.
Obraz Jana Očka z Vlašimi.
Portrét Karla IV.
Obraz je 181 cm vysoký a 96 cm široký. Je rozdělen do dvou pásů, které jsou významově srovnatelné. Tento obraz plný symbolů vyjadřuje vztah světské a církevní moci za vlády Karla IV.
V horním pásu se uprostřed nachází trůnící Panna Marie s nahým Ježíškem a trůn je zahalen látkou, kterou přidržují dva andělé. Panna Marie je zobrazena z en-face a to je z hlediska hierarchie nejvyšší zobrazení. Panna Marie je oblečena do modrého pláště jako Regina Caeli (královna nebes) a má rozpuštěné vlasy. Ve středověku tak byly zobrazovány panny. V ruce drží jablko, které odkazuje na prvotní hřích Evy, který Panna Marie vykoupila. Ježíš je zobrazen jako nahé dítě, které však v sobě ukrývá tajemství Boha v dítěti. Po pravici madony klečí císař Karel IV. s císařským znakem, za ním stojí sv. Zikmund, český zemský patron. Po její levici klečí mladý král Václav IV. s českým královským znakem, za ním stojí jeho křestní patron sv. Václav. Všechny postavy jsou zobrazeny ze ¾ profilu a oba králové klečí, takže jsou symbolicky podřízeni Panně Marii.
V dolním pásu klečí uprostřed se svým erbem donátor obrazu Jan Očko z Vlašimi, který je jako jediný z celého díla zobrazený v přísném profilu, tedy v nejnižším hierarchickém postavení. Své ruce vkládá do rukou sv. Vojtěcha, patrona arcibiskupství. Úplně vlevo za sv. Vojtěchem stojí sv. Prokop, jeden z českých patronů. Na druhé straně za Janem Očkem stojí sv. Vít, což je patron katedrály, a za ním je vyobrazena sv. Ludmila, babička sv. Václava.
RUČNÍ PRÁCE
mistrů ryteckého řemesla
mistrů ryteckého řemesla
Od vytvoření návrhu do okamžiku ražby prvního dukátu uběhnou týdny času. Zdařilý přenos reliéfu ze sádry do oceli razidel je
dlouhý výrobní proces. I když se v něm využívají nejmodernější strojírenské technologie, stále zde převažuje nezastupitelná
ruční práce. Jsou to doslova orgie preciznosti, dokonalé souhry rytců, brusičů, obráběčů, soustružníků a leštiček, kterým celé týdny prochází rukami stále jeden kus oceli. Z něj je s chirurgickou přesností odebírán přebytečný materiál. Žádný detail z portrétu se přitom nesmí ztratit. V razidle se nesmí poškodit ani nejmenší kousek.
Chyba se nedá vrátit zpátky. Tam kde sochař modeluje hlínou, může svou práci opravovat. Pokud má těžkou ruku a odebere z modelu víc hlíny, než chtěl, snadno přidá novou a místo se opraví. Rytci takovou možnost nemají. Jejich práce musí být vždy
naprosto dokonalá.
Ruční provádění ryteckých úprav je klíčem k nejvyšší kvalitě.
Tomáš Lamač
Razidla procházejí postupně šestnácti fázemi výrobního procesu. Dojde-li kdykoliv k jejich poškození, začíná výroba opět od začátku. Z válce speciální
švédské práškové oceli se v jednotlivých krocích odděluje potřebný materiál, který se obrábí do přesně stanovené geometrie. Na originál razidla se pak redukčním zařízením přenáší obraz reliéfu ze sádrového modelu. Čím větší je průměr budoucí medaile, tím více dnů tato operace probíhá. Nejjemnější detaily se
do oceli ryjí ručně pomocí stejných speciálních rýtek a nástrojů, které používali už renesanční mistři. Novinkou moderní doby je, že dnes rytci při práci osm hodin denně sledují každý svůj pohyb
optikou mikroskopu se speciálním osvětlením.