Biatec

Stříbrné keltské mince ražené kolem poloviny prvního století před naším letopočtem v oblasti dnešní Bratislavy. Název dostaly podle latinského nápisu BIATEC uvedeného v mincovním poli. Podle rozšířeného předpokladu se jednalo o jméno vladaře, či válečníka, keltského kmene Bójů, který se právě na území dnešní Bratislavy usídlil. Mince jsou známé také jako hexadrachny bratislavského typu, díky podobě s řeckými předlohami. První zaznamenaná zpráva o nálezu mincí biatec v Bratislavě (tehdejším Prešpurku) pochází z roku 1776. Objevily se například v místě dnešních ulic Československá, Michalská, Jesenského nebo v části Petržalka. Množství těchto mincí má původ v pokladu, který byl v roce 2009 objeven při rekonstrukci bratislavského hradu. Více než sto dvacet mincí pochází z nedalekých Jarovců. Mimo území hlavního města Slovenska byly biatecy dále nalezeny v Trnavě, v Pezinku, Malackách, ve Stupavě, Vajnorech, či například v Senci nebo na Děvíně. Řada mincí biatec pochází také z lokalit na rakouském území. Kromě nápisu BIATEC se na mincích objevovaly i jiné nápisy psané latinkou, jako například COBROVOMARVS, IANTVMARVS, COVNVS, BVSV, BVSVNARVS nebo MACIVS. Jedná se o nejstarší užití písma na Slovensku. Někteří slovenští historici keltský původ mince biatec zpochybňují.