Aurum
ZLATO A ŘÍM
Ve starověkém Římě mělo zlato významnou roli jako symbol bohatství, moci a božství. Používalo se k výrobě mincí, šperků a náboženských artefaktů. Římané jej považovali za dar od bohů a věřili, že přináší štěstí a prosperitu. Zlato také hrálo klíčovou roli v ekonomice, sloužilo jako měna a bylo znakem společenského postavení. Díla římských klasiků odrážejí fascinaci zlata a jeho moc ve společnosti.Nejstarší latinské zmínky o zlatu v římské literatuře dokládají, že zlato bylo nejen cenným kovem, ale také symbolem bohatství, moci a božství. Zlato bylo často zmiňováno v dílech římských autorů jako Vergilius, Horatius, Ovidius a Plinius starší. Jednou z nejstarších zmínek je citát z díla Vergilia, kde se zlato objevuje v kontextu bohatství a touhy: "Auri sacra fames" - Prokletá touha po zlatě (Vergilius, Aeneis III, 57). Tento citát vyjadřuje negativní stránku lidské touhy po bohatství a jeho morální důsledky. Další významnou zmínkou je dílo Plinia staršího, kde popisuje fyzikální vlastnosti zlata: "Aurum est solis simile." - Zlato je podobné slunci (Plinius starší, Naturalis Historia). Plinius v tomto kontextu zdůrazňuje lesk a jas zlata, který je srovnáván s jasem slunce. Horatius ve své poezii reflektuje přitažlivost zlata: "Aurum omnes victa voce ad nos trahet." - Zlato nás všechny přitahuje (Horatius). Tento citát zdůrazňuje univerzální touhu po zlatě a jeho vliv na lidské chování. Všechny tyto zmínky o lesku nejcennějšího drahého kovu ukazují, jak důležité bylo zlato v římské kultuře a literatuře, a poskytují vhled do starověkého vnímání tohoto cenného kovu.
AUREUS
Římská říše, podobně jako starověké Řecko, držela zlato v rezervách jako symbol bohatství a moci. První zlaté mince byly vyraženy v roce 215 př. n. l., během druhé punské války proti Kartágu. Tento krok měl za cíl posílit římskou ekonomiku a zajistit finanční prostředky potřebné pro vojenské výdaje. Zlaté mince, známé jako aureus, se staly klíčovým prvkem římské měnové soustavy a byly symbolem prestiže a moci. Od 2. do 1. století př. n. l. dostali římští vojevůdci právo razit zlaté mince, což jim umožňovalo vyplácet své vojáky a financovat vojenské kampaně. To vedlo k prvnímu rozsáhlému ražení římských zlatých mincí. Aureus, vážící přibližně 8 gramů, se stal standardem a byl ražen po celou dobu existence římské říše. Zlaté mince nejen usnadnily obchod a platby, ale také sloužily jako nástroj propagandy. Mince často nesly vyobrazení císaře, což posilovalo jeho autoritu a kult osobnosti. Aureus byl nejen prostředkem směny, ale také symbolem politické moci a vojenské síly římské říše. Římská měnová politika a využívání zlata měly hluboký dopad na ekonomiku a společenskou strukturu. Zlato bylo považováno za základní prvek ekonomické stability a vojenské síly. Římské zlaté mince, jako je aureus, se staly vzorem pro budoucí generace a ovlivnily měnové systémy v celé Evropě. Aureus zůstal synonymem pro zlaté mince a jeho dědictví je patrné i v moderních měnových systémechAURUM
Věčné jméno pro věčné zlato. Latinský výraz „Aurum“ se stal mezinárodně uznávaným označením tohoto drahého kovu. Jeho zkratka, „Au“, je symbolem pro nejcennější kov na periodické tabulce prvků. Tato zkratka je používána vědci a odborníky po celém světě, což odráží historický a kulturní význam zlata, které bylo ceněno od starověku pro svou krásu a vzácnost. Zlaté mince a šperky zůstávají symbolem bohatství a prestiže i v naší moderní civilizaci.ZLATO V LATINSKÝCH CITÁTECH
10 latinských citátů o zlatu spolu s českým překladem:
"Aurum potestas est." - (Latinské přísloví)
Zlato je moc.
Toto přísloví zdůrazňuje vliv a moc zlata v lidské společnosti, často citované ve starověkých textech.
"Auri sacra fames." - (Vergilius, Aeneis III, 57)
Prokletá touha po zlatě.
Vergilius použil tento výraz v Aeneis k vyjádření kritiky chamtivosti a nekonečné touhy po bohatství.
"Aurum omnes victa voce ad nos trahet." - (Horatius)
Zlato nás všechny přitahuje.
Tento citát pochází z Horatiovy poezie a reflektuje univerzální přitažlivost zlata.
"Aurum est solis simile." - (Plinius starší)
Zlato je podobné slunci.
Plinius starší ve svém díle „Naturalis Historia“ popisuje fyzické a symbolické vlastnosti zlata.
"Aurum in se malum non est; sed qui malum esse facit." -
(Lucius Annaeus Seneca)
Zlato samo o sobě není zlé; zlem ho činí ten, kdo ho zle používá.
Seneca, ve svých morálních esejích, míří na povahu zlata a lidské chamtivosti.
"Aurum per se non est malum." - (Marcus Tullius
Cicero)
Zlato samo o sobě není zlé.
Cicero v mnoha svých filozofických úvahách zdůrazňuje, že materiální věci, jako zlato, nejsou inherentně špatné.
"Aurum omnes victa voce ad nos trahet." - (Ovidius,
Metamorphoses)
Zlato nás všechny přitahuje.
Ovidius ve svém díle Metamorfózy často odkazuje na lidskou přitažlivost k bohatství a zlatu.
"Aurum propter honorem." - (Tacitus)
Zlato pro čest.
Tacitus ve svých historických spisech často poukazuje na moc a čest spojené s vlastnictvím zlata.
"Aurum potest regnum." - (Petronius)
Zlato může být království.
Petronius ve svém satirickém románu „Satyrikon“ reflektuje moc a vliv zlata.
"Aurum viri perditio est." - (Juvenalis)
Zlato je zkázou mužů.
Juvenalis ve svých satirách často kritizuje morální úpadek spojený s touhou po bohatství.
Tyto citáty odrážejí různé aspekty, které lidé přisuzují zlatu, od jeho hodnoty a moci až po jeho schopnost korumpovat a měnit lidské chování.