GRUZÍNSKÝ MONETÁRNÍ SYSTÉM Poznámky k bankovce 20 lari [Pick#76]
Gruzie získala nezávislost na Sovětském svazu v první polovině roku 1991. Do roku 1993 byl na území Gruzie ještě užíván monetární systém SSSR.
První emisí gruzínských bankovek byla emise 1993. Denominator 1 in Serial # Prefix First Kuponi Issue, která odpovídala monetárnímu systému kuponi (Kuponi Systém). Emitentem bankovek byla Georgian National Bank, která je bankovním domem Gruzie do současnosti.
Systém kuponi byl v platnosti až do roku 1994, když počátkem roku 1995 byla emitována první emise současné gruzínské měny, lari (1995 Republic of Georgia on Back Issue; Lari System).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
ZLATÉ RAŽBY S IKONOGRAFIÍ
blízkou slezským grešlím
Slezské grešle, především z období dlouhé vlády císaře Leopolda I., jsou pro svou relativně snadnou dostupnost a velkou variabilitu mincovních obrazů na rubu těchto mincí, vděčným předmětem zájmu mnoha sběratelů habsburských vládních ražeb. Existují však i velmi vzácné zlaté ražby z přelomu 17. a 18. století s ikonografií velice z vládních mincoven často nesprávně označované jako „odražky grešlí ve zlatě“.
V numismatických encyklopediích je u hesla „odražek“ následující definice: „Odražek je mince nebo medaile ražená z jiného kovu, než bylo mincovním řádem nebo vydavatelem původně určeno.“ V tolarovém období se používalo odražků původně stříbrných nominálů např. tolarů ke vzniku násobků dukátů. U drobné mince se pak většinou jednalo o díly dukátu. Za regulérní odražky jsou považovány ty, k jejichž zhotovení se využívalo již hotových razidel určených k ražbě jiných nominálů shodného průměru.
U slezských grešlí vycházejících z vládních mincoven za panování císařů Leopolda I. a Josefa I. však je situace z tohoto pohledu poněkud nepřehledná. V polovině 18. století se v soupisech velkých sbírek (např. Welzl von Wellenheim, Köhler) s pojmem odražek grešle ve zlatě nesetkáváme, mince jsou popisovány jako díly dukátu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK
