PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (10)
Chrám Sv. Sofie v Kyjevě
Pokud se chcete podívat na jednu z nejznámějších památek Ukrajiny, zcela jistě vaše kroky povedou do Kyjeva k Chrámu svaté Sofie, který najdete na Volodymyrskoj ulici. Chrám je nově přestavený do barokního stylu, kde je mnoho umělecky vyvedených věžiček s cibulovitými kupolemi. Tento chrám byl zapsán roku 1990 do Světového dědictví UNESCO. Založil jej velkokníže Jaroslav Moudrý v 11.století a předlohou mu byl chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli.
Ukrajina je v ýchodoevropským státem s of iciální měnou zvanou hryvna, česky hřivna a jejím znakem je ₴. Hryvna (гривня) se dělí na 100 kopějek (копійка). Název měny je stejně starý jako samotný chrám a používal se již v Kyjevské Rusi. Odkazuje na hmotnostní jednotku. Kód pro ukrajinskou hryvnu je UAH dle mezinárodní normy ISO 4217. Rozpadem Sovětského svazu se celá řada zemí co nejdříve snažila vymanit od sovětského rublu, na který byly po celá desetiletí zvyklí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti
Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.
Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.
Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK