100 LET OD ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY 500 Kč 2016
Na rozdíl od mincí 200 Kč jsou mince 500 Kč vydávány v pravidelném množství jednoho motivu ročně.
I v emisním období 2016-2020 bude pokračovat vydávání mincí nominální hodnoty 500 Kč, k jejichž emisi došlo za existence České republiky poprvé v roce 2011 (mince ke 200. výročí narození Karla Jaromíra Erbena), devatenáct let od emise poslední československé pamětní mince nominální hodnoty 500 Kčs (mince k 100. výročí československého tenisu).
I když na rozdíl od cyklů zlatých mincí (Deset století architektury, Hrady...) není jejich emise označena jako cyklus, fakticky mají také povahu určitého
volného cyklu či řady se společným tématem. V letech 2011-2015 vydala Česká národní banka (dále ČNB) pět mincí s motivy významných českých kulturních osobností a v letech 2016-2020 půjde o motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatné
ho československého státu. První mincí této nové řady a současně první pamětní mincí roku 2016 je mince 500 Kč k 100. výročí založení Československé národní rady, kterou vydala ČNB 10. února 2016 na základě vyhlášky č. 30/2016 Sb.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?
Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.
Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.
Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK