Kalendárium 2012 Novinka z dílny Pražské mincovny
Unikátním program nazvaný Kalendárium 2012 uvádí na český numismatický trh společnost Pražská mincovna a.s. Čtyřiadvacet medailonů ze vzácných kovů postupně připomene mimořádné osobnosti a události české i evropské historie.
Série bude ražena v přísně limitovaném počtu. Zájemci si tyto jedinečné medailony mohou rezervovat na stránkách Pražské mincovny a.s.
Mezi osobnostmi, kterým budou věnovány jednotlivé tituly Kalendária 2012, se objeví takoví velikáni, jakými byli například učitel národů Jan Ámos Komenský, legendární tvůrce strunných nástrojů Antonio Stradivari, malíři Mikoláš Aleš a Josef Lada, či vynálezce kinematografu Auguste Lumière a další.
Série odstartuje v únoru
Celý program Kalendária zahájí medaile věnovaná stému výročí narození herečky Nataši Gollové. Jedna z největších hvězd československé kinematografie zažívala vrcholné období ve třicátých letech a v první polovině let čtyřicátých minulého století. Nezapomenutelné role ztvárnila například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.
Sto let by v únoru tohoto roku oslavil i český výtvarník, ilustrátor, scénárista a režisér animovaných filmů Jiří Trnka. Mezi jeho nejslavnější loutkové filmy patří Staré pověsti České, Sen noci svatojánské nebo Haškův Dobrý voják Švejk. Únorovou emisi pak uzavře titul připomínající sto padesát let od založení Tělocvičné jednoty pražské (později známé jako Sokol pražský, dnes Česká obec sokolská).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Heraldika na mincícha medailích (7)
Baroko – dynamické, komplikované, reprezentativní
Pozdně renesanční erby jsou proti předchozím složitější, jak svým heraldickým scénářem, tak výtvarnou formou. Nový sloh, baroko, měl ale ještě prohloubit a dovršit vývoj v tomto směru. Na sdělnost heraldiky tedy čekala zatěžkávací zkouška. Zároveň se stupňovala expresivita barokních erbů, jak v plasticitě, tak v liniích.
Na rozlehlém staveništi paláce, kterému padla za oběť řada malostranských domů, se v létě roku 1624 radili dva muži. Zedníci a políři je opatrně obcházeli. Dobře věděli, že jednomu z nich, Albrechtu z Valdštejna, není radno zkřížit cestu. Ten se ale zcela věnoval svému společníkovi, což byl f lorentský architekt Giovanni Battista Pieroni. Vévoda se k němu choval s neobv yklým respektem, nikoli však bez důvodu. Ital mu přinášel stavební novinky ze své vlasti a Valdštejn toužil, aby jeho sídlo bylo působivé po všech stránkách. Dnes už víme, že jejich spolupráce byla plodná. Sala terrena v palácové zahradě je toho dokladem a Valdštejnský palác je jednou ze staveb stojících na samém počátku barokního slohu v naší zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.