Spisovatel a indiánský bojovník Pamětní medaile Karla Maye
Snílek, dobrodruh a především úspěšný spisovatel, který svými výpravnými romány ovlivnil nejednu generaci.
To byl Karel May, od jehož smrti loni uplynulo sto let. Jubileum připomíná zajímavá medaile s portrétem indiána na rubu; jako součást cyklu Kalendárium 2012 ji v omezeném počtu razí Pražská mincovna.
Zlatý medailon má hmotnost půl trojské unce (15,56 g) a průměr 28 milimetrů. Stříbrný pak váží dvojnásobek a jeho průměr činí 37 milimetrů. Pro obě varianty jsou samozřejmostí kovy maximální ryzosti. „Při zpracovávání podobizny Karla Maye, dominující lícní straně, jsem vycházel z dobových fotografií,“ uvedl autor sádrového modelu Miroslav Schovanec. Ústřední motiv opisuje jméno spisovatele a letopočty jeho narození a úmrtí. Ve spodní části aversu jsou umístěny značky Pražské mincovny a autora návrhu. „Pro rubovou stranu jsem na požadavek zadavatele vymodeloval portrét Indiána v čelence z peří. Jedná se o volné pracování, aniž by předlohou byla konkrétní postava,“ doplnil Schovanec.
Medaile připomínající Karla Maye je součástí Kalendária 2012, první ročníkové sbírky Pražské mincovny. „V současnosti vrcholí příjem objednávek pro v pořadí druhé Kalendárium. Zájemci mají možnost si sadu rezervovat do konce ledna,“ připomněl Jaroslav Tomanec z představenstva Pražské mincovny s tím, že uzávěrka objednávek skončí posledního ledna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Jak se dělá mincovna (18)
Ražba medaile se sportovní tematikou
Většina lidí si pod pojmem medaile představuje kousek barevného kovu, kulatého tvaru, zavěšeného na stuze, kterou úspěšnému sportovci, na stupních vítězů, předává zasloužilý funkcionář. Celkem jednoduchá představa.
Taková medaile, než si ji šťastný sportovec se slzou v očích urovná na své hrudi, chystá se s dojetím vyslechnout státní hymnu a upřeně sleduje, jak na stožár stoupá vlajka země, kterou hrdě reprezentuje, má na svém počátku hodně složitý vznik. Mezinárodní sportovní akce, které spadají do kompetence nejvyšších svazových orgánů, mají pro tvorbu sportovních medailí přísná pravidla. Ty nerady připouštějí, že by je razil někdo jiný, než určí tvrdá sportovní lobby. V roce 2004, kdy se v Praze konalo mistrovství světa v ledním hokeji, jsem měl možnost se s těmito mezinárodními praktikami seznámit. Mincovna již několik let razila pro Český hokejový svaz sportovní medaile a pánové ze svazu se stali našimi váženými obchodními partnery. Každoročně jsme pro ně dodávali sady medailí pro vítěze všech ligových kategorií, počínaje extraligou mužů až po dorostence. Nebylo proto divu, že jsem generálního sekretáře svazu Ing. Jindřich Micku již v roce 2003 požádal o spolupráci ve vazbě na chystaný světový šampionát. Bylo mi vysvětleno, že se jedná o velice komplikovanou záležitost, kterou pevně v rukou třímá Světová hokejová federace – IIHF (International ice hockey federation) se sídlem v Ženevě, a ta má svého dvorního dodavatele medailí. Kompetence Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) jsou v této věci prakticky nulové. Pokud chce mincovna tyto medaile vyrábět, musí své zástupce vyslat do Ženevy. Tam má ale jen malou naději na úspěch.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK