Mincovna



Britannia - stříbrné mince

BRITANNIA - MOTIV S TRADICÍ DVOU TISÍCILETÍ
První mince s tímto motivem razil již římský císař Claudius 46 let před naším letopočtem. Na mincích najdeme nápis "DE BRITAN", "DE BRITANN", "DE BRITANNI", nebo "DE BRITANNIS". První mince obsahovaly vyobrazení mužské postavy dnes je však Británie zpodobňována jako žena. Za vlády Karla II - 1672 kdy se Británie na mince vrátila převažoval motiv sedící postavy. V letech 1901 až 1930 se objevil nový motiv stojící Británie. Autorem současných mincí je sochař Philip Nathan. Zda bude Británie i na Euro mincích není ještě rozhodnuto.


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (3)
Jak se to tehdy vlastně dělalo?

Přibližně půl třetího tisíciletí nás dělí od prvních písmen, která se objevila na mincovních obrazech. V minulém pokračování jsme získali základní přehled o užívání písma na řeckých antických ražbách. Naši pozornost poutalo umístění písma, jeho proporce, vztah k reliéfu a samozřejmě také historické souvislosti vyraženého textu. Otevřená zůstává otázka, jak se vlastně písmo na hotovou minci dostalo.

„Dobrá práce Petrosi,“ řekl městský úředník odpovědný za ražbu mincí. „Tady jsi ale na razidle vynechal pořádně velké místo. Na co bude, když všechno, co má na mincí být, už tam je?“ Mladý rytec nejistě odpověděl: „Tam bude přece moje značka pane, jak to dělá mistr Euainetos v Syrakusách.“ „Vyloučeno!“ vykřikl zástupce města. „Tvoje značka může být tak poloviční. Ještě bude dlouho trvat, než se budeš moci měřit s takovým umělcem. Zatím se uč skromnosti.“

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.



Tereza Eisnerová Mistři české numismatiky
Tereza Eisnerová patří k nejmladší generaci českých medailérů.

V rodné Praze studovala na střední Výtvarné škole Václava Hollara, kde se poprvé seznámila se základy modelování a sochařskými technikami. Ve studiu pokračovala na Akademii výtvarných umění v Praze, a to nejprve v sochařském ateliéru profesora Jindřicha Zeithammla a posléze v ateliéru figurálního sochařství a medaile profesora Jana Hendrycha. Tam také v roce 2012 absolvovala.

Cit pro jemné modelace a práci v reliéfu ji už za studií dovedl k zájmu o medailérství. A v tomto oboru brzy zaznamenala první úspěchy v podobě ocenění v soutěžích vypisovaných ČNB. Vůbec první její realizací se stala pamětní dvousetkorunová mince z roku 2012 k výročí narození malíře Kamila Lhotáka. Ve stejném roce začala spolupracovat také s Pražskou mincovnou.
Nejvýraznějším prvkem autorčina medailérského rukopisu je drobnopisný detail. Ve volné sochařské tvorbě je ale vášnivou experimentátorkou. Její výrazně expresivní styl suverénně kombinuje vlivy symbolistního sochařství přelomu 19. a 20. století s technikou ready-made.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU