Velikost Nominál Průměr Váha Složení Obsah zlata Obsah zlata Jedna unce Ł100 32.69 mm 34.0500 gramů .917/1.000 31.104 gramů 1.0000 Oz Polovina Ł50 27.00 mm 17.0250 gramů .917/1.000 15.552 gramů 0.5000 Oz Čtvrtina Ł25 22.00 mm 8.5130 gramů .917/1.000 7.776 gramů 0.2500 Oz Desetina Ł10 16.50 mm 3.4120 gramů .917/1.000 3.110 gramů 0.1000 Oz Pozn. Zlato je z 1/12 doplněno mědí u mincí ražených do 1989 a stříbrem u mincí ražených od 1990.
"> Britannia - zlaté mince. Velikost Nominál Průměr Váha Složení Obsah zlata Obsah zlata Jedna unce Ł100 32.69 mm 34.0500 gramů .917/1.000 31.104 gramů 1.0000 Oz Polovina Ł50 27.00 mm 17.0250 gramů .917/1.000 15.552 gramů 0.5000 Oz Čtvrtina Ł25 22.00 mm 8.5130 gramů .917/1.000 7.776 gramů 0.2500 Oz Desetina Ł10 16.50 mm 3.4120 gramů .917/1.000 3.110 gramů 0.1000 Oz Pozn. Zlato je z 1/12 doplněno mědí u mincí ražených do 1989 a stříbrem u mincí ražených od 1990.
" > Velikost Nominál Průměr Váha Složení Obsah zlata Obsah zlata Jedna unce Ł100 32.69 mm 34.0500 gramů .917/1.000 31.104 gramů 1.0000 Oz Polovina Ł50 27.00 mm 17.0250 gramů .917/1.000 15.552 gramů 0.5000 Oz Čtvrtina Ł25 22.00 mm 8.5130 gramů .917/1.000 7.776 gramů 0.2500 Oz Desetina Ł10 16.50 mm 3.4120 gramů .917/1.000 3.110 gramů 0.1000 Oz Pozn. Zlato je z 1/12 doplněno mědí u mincí ražených do 1989 a stříbrem u mincí ražených od 1990.
" >
Upozornění: Provozní doba během vánočních svátků a na přelomu roku. Máme omezený provoz. Více na otevírací doba.
Mincovna



Britannia - zlaté mince

BRITANNIA - BRITSKÁ ZLATÁ INVESTIČNÍ MINCE
Ražba těchto mincí jejichž cena jen nepatrně převyšuje aktuální cenu zlata začala v roce 1987. Od té doby se Británie razí každým rokem vždy ve váze 1, 1/2, 1/4 a 1/10 Oz ( Troyská unce ). Pro sběratele se razí i menší množství mincí špičkové kvality v provedení s leštěným povrchem. Technické parametry mincí :
Velikost Nominál Průměr Váha Složení Obsah zlata Obsah zlata
Jedna unce Ł100 32.69 mm 34.0500 gramů .917/1.000 31.104 gramů 1.0000 Oz
Polovina Ł50 27.00 mm 17.0250 gramů .917/1.000 15.552 gramů 0.5000 Oz
Čtvrtina Ł25 22.00 mm 8.5130 gramů .917/1.000 7.776 gramů 0.2500 Oz
Desetina Ł10 16.50 mm 3.4120 gramů .917/1.000 3.110 gramů 0.1000 Oz
Pozn. Zlato je z 1/12 doplněno mědí u mincí ražených do 1989 a stříbrem u mincí ražených od 1990.


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.

Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.

Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.

Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012



POSLEDNÍ ZMĚNA NA HABSBURSKÉM TRŮNU Sté výročí (1916-2016)
Před sto lety, v roce 1916, se ujal vlády poslední rakouský císař z rodu habsbursko-lotrinského – arcivévoda rakouský Karel,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský král v posloupnosti habsburských panovníků čtvrtý.

Jeho manželkou byla Zita Bourbonsko-Parmská,2 dcera sesazeného parmského vévody Roberta I. a portugalské infantky Marie Anny Portugalské.

Polovina druhého desetiletí 20. století přinesla události, které nesmazatelně ovlivnily nejen osudy habsburské monarchie tedy Rakouska-Uherska, ale které zasáhly téměř celý svět a mj. vyústily v jeden z nejhorších konfliktů v dějinách lidstva – v první světovou válku.3 První událostí, kterou je nutné zmínit, je atentát na arcivévodu rakouského Františka Ferdinanda d’Este,4 následníka rakousko-uherského trůnu a synovce císaře a krále Františka Josefa I. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů z organizace zvané Černá ruka. Dne 28. června 1914 během vojenské přehlídky v Sarajevu (hlavní město Bosny a Hercegoviny) byla kolona vozů s arcivévodou napadena skupinou šesti atentátníků, ale bombový útok se nezdařil. Když už se zdálo, že atentát skončil a nebyl úspěšný, zaútočil na jiném místě na vůz následníka trůnu Gavrilo Princip, který byl členem hnutí Mladá Bosna.5 Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii zavraždil sedmi výstřely z pistole.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.