Mincovna



EVERSLAB/QUICKSLAB

Hranaté mincovní kapsle Everslab a Quickslab.

Kapsle Quickslab - různé 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 41 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 40 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 39 mm 8 €
Kapsle Quickslab - do průměru 38 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 37 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 36 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 35 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 34 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 33 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 32 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 31 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 30 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 29 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 28 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 27 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 26 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 25 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 24 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 23 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 22 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 21 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 20 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 19 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 18 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 17 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 16 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 15 mm 7 €
Kapsle Quickslab - do průměru 14 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 41 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 40 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 39 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 36 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 34 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 33 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 32 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 31 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 29 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 28 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 27 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 26 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 25 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 24 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 23 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 22 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 21 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 19 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 17 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 15 mm 7 €
Kapsle Everslab - do průměru 14 mm 7 €
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek, je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.

Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.

Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013



Tereza Eisnerová Mistři české numismatiky
Tereza Eisnerová patří k nejmladší generaci českých medailérů.

V rodné Praze studovala na střední Výtvarné škole Václava Hollara, kde se poprvé seznámila se základy modelování a sochařskými technikami. Ve studiu pokračovala na Akademii výtvarných umění v Praze, a to nejprve v sochařském ateliéru profesora Jindřicha Zeithammla a posléze v ateliéru figurálního sochařství a medaile profesora Jana Hendrycha. Tam také v roce 2012 absolvovala.

Cit pro jemné modelace a práci v reliéfu ji už za studií dovedl k zájmu o medailérství. A v tomto oboru brzy zaznamenala první úspěchy v podobě ocenění v soutěžích vypisovaných ČNB. Vůbec první její realizací se stala pamětní dvousetkorunová mince z roku 2012 k výročí narození malíře Kamila Lhotáka. Ve stejném roce začala spolupracovat také s Pražskou mincovnou.
Nejvýraznějším prvkem autorčina medailérského rukopisu je drobnopisný detail. Ve volné sochařské tvorbě je ale vášnivou experimentátorkou. Její výrazně expresivní styl suverénně kombinuje vlivy symbolistního sochařství přelomu 19. a 20. století s technikou ready-made.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.