Mincovna



Investiční diamanty

Vybrané kameny s nejlepším brusem. Certifikované diamanty dodávané v bezpečnostních obalech. Hodnocení 4C. Certifikace nezávislou laboratoří HRD.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (9)
Ruiny v Baalbeku, chrám Bacchus

Bankovky s motivem ruin v Baalbeku byly vydávány již od roku 1956. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením P# 57, 61, 65. Emitentem emisí s motivem ruin v Baalbeku z roku 1956 je BANQUE DE SYRIE ET DU LIBAN a následující emise od roku 1964 již vydávala BANQUE DU LIBAN. Mezinárodním měnovým kódem je zkratka LBP. Libanonskou měnou je česky zvaná libra, v arabštině Livre.

Po první světové válce se Osmanská říše rozpadla a Libanon spolu se Sýrií se stal francouzským mandátem. Proto se můžeme setkat s bankovkami, kde emitentem je BANQUE DE SYRIE ET DU LIBAN.Aktuální kurz se pohybuje v přepočtu: 1 česká koruna = 66,007 libanonské libry Vyobrazená bankovka má katalogové označení P#65d. Tato numerická řada se dělí na čtyři písmenková rozlišení. Letopočet najdeme v pravé spodní části nad ornamentálním okrajem.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.



PATRIOTISMUS NA BANKOVCE 5 liber, Gibraltar 2000
Bankovek, které silně vypovídají o svém původu, je velice málo.

Mezi ty nejvíce povedené patří zcela určitě bankovka Gibraltaru vydaná k výročí milénia.

Gibraltar je zámořské území Velké Británie a se svou rozlohou 6,5 km² patří mezi nejmenší zámořská území na světě, a proto jsou místní obyvatelé právem hrdí, že si vydobyli právo na svou identitu a sebeurčení. Najevo to dali právě příkladem na této bankovce vydané k roku 2000. Na aversu této krásné bankovky je již tradičně královna Alžběta II., která je v Gibraltaru zastupována guvernérem a její portrét se nachází v pravé části bankovky. V levé části pod sériovým číslem je znak Gibraltaru. Více se nám však patriotismus objevuje na reversu bankovky a to hned v několika případech. Kdysi v minulosti se toto opevněné město muselo bránit a jediným možným vstupem do takového města byly právě masivní kamenné brány. Několikráte se Španělé pokoušeli toto místo dobýt, ale neúspěšně. Jedenkráte museli civilisté Gibraltar dobrovolně opustit a to v době druhé světové války, protože zde byla zřízena námořní základna a pevnost pro vojáky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.