Double Eagle 1933 Nejdražší zlatá mince v Praze
Bylo to pro mne překvapení. O velmi utajované a velmi krátké (12.–13. 3. 2012) výstavě jsem se dozvěděl jen s velmi malým předstihem.
Překvapením pro mne byl i fakt, že se podobně malým předstihem se o ní dozvěděli i zaměstnanci Národního muzea (s výjimkou úzké skupiny
zasvěcených). Aby ne, na dva dny k nám zavítala nejdražší zlatá mince světa – slavný Double Eagle 1933.
Přesto, že byla v ýstava utajována prakticky do posledního okamžiku, byla návštěvnost neuvěřitelná. Fronta před budovou bý valého Federálního shromáždění se táhla desítky
metrů a ti, kdo přišli hodinu před zavřením, už se ke skvostu nedostali. Výstavu provázela výjimečná bezpečnostní opatření. Skrze foyer budov y se táhl dlouhý špalír, na nějž dohlížela řada členů ochranky. Návštěvníci se nejprve zastavili u vitríny, v níž byla vystavena první část pokladů z Národní numismatické sbírky (USA), která „Dvojitému orlu“ tvořila (ne zrovna nejlevnější společnost). Po zhlédnutí pak fungovala druhá vitrína jako dekompresní komora. Byla též osazena mincemi závratné ceny, jejich popis a historie by vydaly na samostatnou knihu. Double Eagle 1933 byl vystaven například s 20dolarovou zlatou
mincí z roku 1907 s vysokým reliéfem, pak 5dolarovou Capped Bust (1807–1812) či zlatou 20dolarovou Liberty (1849–1866). Ale věnujme se hlavnímu tématu. Proč je Double Eagle 1933 tak vzácný?
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
Vojevůdce na papíře Jan Žižka na bankovkách
Vděčným motivem našich domácích bankovek vždy byly významné osobnosti naší bohaté historie. Jednou z nejčastěji vyobrazovaných postav je tak vedle Tomáše Garrigue Masaryka především Jan Žižka z Trocnova.
Už v době národního obrození a zejména během první republiky vzrostl velký zájem o husitství a osobnosti s ním spojené. Velmi silně se k husitské tradici hlásily především československé legie, kde zejména v Rusku působilo hned několik pluků nesoucí jméno tohoto našeho předního vojevůdce. Po válce na téma husitství vznikla i celá řada knih, z nichž jednou z nejvýznamnějších je známá trilogie od Josefa Pekaře Žižka a jeho doba.
Vrcholem prvorepublikové oslavy legionářské tradice měl být také vítkovský památník, dokončený byl ale až po druhé světové válce. Zde stojící socha Jana Žižky je dodnes
jednou z největších jezdeckých soch v Evropě. Velký rozmach zájmu o Žižku a husitství jako takové zaznamenáváme po druhé světové válce a především v padesátých a šedesátých letech, tedy v době kdy tuto část naší historie zneužili komunisté ke své propagandě.
Je ovšem nutno podotknout, že vedle mnoha řádů, plaket a vyznamenání, vznikají i odborné a dodnes nepřekonané publikace například ta od F. M. Bartoše. Ve všeobecně panujícím zájmu o husitství tak není divu, že se toto téma přeneslo i na nově vznikající papírová platidla.
Během více jak čtyřicetileté vlády komunistického režimu se tak vydaly hned čtyři vzory bankovek nesoucí Žižkův por trét.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012