MISTŘI ČESKÉ NUMIZMATIKY Ohlédnutí (2)
Po více než třicet pokračováních jsme ukončili seriál rozhovorů s našimi předními medailéry.
na rozloučenou jsme připravili obsáhlé shrnutí. Zde je jeho druhá část.
3/13
Alžběta Slámová – patří k výrazným talentům nastupující generace českých medailérů. Její první ražbou se stala plaketa, kterou navrhla v roce 2011 jako součást diplomové práce. Už o rok později se zařadila po bok umělců zapojených do programu Kalendárium Pražské mincovny s medailony věnovanými založení Tělocvičné jednoty pražské a památce Antonína Langweila. Rodačka z Jablonce nad Nisou se zabývá také grafikou a miluje vážnou hudbu.
4/13
Miroslav Schovanec – další z mladší generace českých výtvarníků specializujících se na numizmatiku. Profesní dráhu začínal jako rytec v České mincovně, kde později pracoval také jako designer a operátor CNC strojů sloužících pro frézování razidel.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise
Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.
Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).
Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.