Upozornění: Provozní doba během vánočních svátků a na přelomu roku. Máme omezený provoz. Více na otevírací doba.
Mincovna



Kunstschätze Osterreichs

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Jak se dělá mincovna (9) Dokončování mincovny
Jako na většině staveb, tak i na mincovně, byl začátek přestavby velmi rychlý a zavládlo všeobecné nadšení, jak se všechno stíhá. Znalci vědí, že něco pobourat a rozvrtat, to se daří zpravidla všude a každému.

Hrubá stavba je tak asi půlka celého díla.

Po impozantním rozjezdu, vždy přichází fáze vystřízlivění z přehnaného optimismu. Ne jinak to bylo u nás. Stavební práce byly naštěstí dokončeny podle stanoveného harmonogramu, ale vázlo to ostatní. Bylo nutné zprovoznit veškeré inženýrské sítě, udělat vlastní systém vytápění a zařídit nezávislý zdroj tlakového vzduchu, což byla nutná podmínka fungování lisů. Musela se provést rekonstrukce elektrických rozvodů a zřídit nové, na které bude napojen složitý řídící elektronický systém automatického chodu razících lisů. Rovněž mechanická část provozu lisů vyžaduje silný, stabilní příkon elektrické energie.
Speciální okruh byl vybudován pro nezbytné fungování bezpečnostních signalizací. V celé mincovně prakticky nebylo místo, které by nebylo nějak chráněno. Výsledný svazek bezpečnostních informací byl pak doveden na centrální pult Policie ČR v Jablonci. Bezpečnostní opatření si vynutil fakt, že mincovna potřebovala mít nově zbudovánu výkonnou klimatizaci, protože větrání formou otevírání oken je nepřípustné. Byly vytvořeny místnosti pro manažery, mistry a ostatní personál. Pro rytce byla zřízena samostatná dílna v tichém prostředí s pohledem na zeleň stromů, za kterou se zrcadlí vodní plocha jablonecké přehrady. Kdo sem přišel, ten rytcům záviděl. Já jsem jim takové prostory ze srdce přál, protože oni se kvalitou své práce nejvíce zasloužili o věhlas mincovny.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.



PAMĚTNÍ BANKOVKA ČNS TEPLICE 40. výročí přesunu děkanského kostela v Mostě
Je mnoho měst s pohnutou historií. Mnohá lidská sídla zanikla, jiná byla znovu objevena.

Je však jedno, jehož osud nemá ve světě obdoby. Tímto městem je severočeský Most, jehož dějinný vývoj se symbolicky zrcadlí v místním děkanském kostele. A právě jedno z důležitých výročí tohoto města si koncem loňského roku připomněla pobočka České numismatické společnosti v Teplicích projektem, který v rámci celé ČNS nemá obdoby.

Historie Mostu
Starý Most byl historické město, v jehož architektuře se po staletí skloubila gotika s renesancí a barokem. První záznamy o osídlení spadají do 11. století, kdy Kosmas ve své Kronice České uvádí, že přes zdejší močálovitou krajinu vede stará stezka po dřevěných mostech. Odtud se odvozuje i název blízké osady. V první třetině 12. století se vesnice stává majetkem rodu Přemyslovců, který ji za vlády Přemysla Otakara II. povyšuje na město. Výhodná poloha nového královského města při důležité stezce nedaleko zemských hranic se Saskem, předurčila Most coby významnou obchodní tepnu. Za husitských válek stálo město na straně Zikmunda Lucemburského, díky čemuž úspěšně čelilo v letech 1421 a 1424 husitskému obležení.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.