Narození Jiřího Trnky připomenou medaile z drahých kovů
Letos uplynulo sto let od narození světově proslulého ilustrátora, režiséra a propagátora
českého animovaného filmu Jiřího Trnky.
Společnost Pražská mincovna a. s. k této příležitosti vydala stříbrnou pamětní medaili a připravuje i variantu z ryzího zlata. Návrh vypracoval akademický sochař Jiří Dostál.
Obě novinky jsou součástí ročního programu Kalendárium, ve kterém Pražská mincovna mapuje výročí v ýznamných osobností a událostí v českém i evropském rozměru. „Lícní stranu tvoří kompozice portrétu Jiřího Trnky z tříčtvrtečního pohledu a je doplněna opisem, do kterého
je v horizontální rovině zakomponován letopočet narození a úmrtí,“ popsal autor grafického návrhu medaile Jiří Dostál. „Rubová strana je tvořena volnou kompozicí prvků vztahujících
se k tématu animovaného filmu, to znamená: je zde kamera, filmový pásek a náznak archů listů symbolizujících Trnku umělce kreslíře - výtvarníka pracujícího s animací.“
Jako podklad pro obraz Jiřího Trnky na lícní straně medaile posloužily autorovi různé fotograf ie. „Z nich jsem si v yt vořil řadu kreseb a podle nich pak syntézou v ymodeloval
portrét,“ v ysvětlil Jiří Dostál. Sám na geniálního režiséra, ilustrátora a sochaře také zavzpomínal.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti
Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.
Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.
Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU