ÚČELOVÉ ZNÁMKY OKRESU CHOMUTOV II
Nová publikace
Čtenáři časopisu Mince a bankovky jistě dobře znají jednoho z pravidelných přispěvatelů pana Marka Cajthamla. Seriál článků Ze světa kovových známek, který zkoumá a popularizuje pestrý svět účelových známek, má za sebou již více než čtyřicet pokračování. A jeho publikace České chmelové známky patří k základní literatuře pro zájemce o tento obor.
Oblastní muzeum v Chomutově vydalo v listopadu 2017 svou novou publikaci – Účelové známky okresu Chomutov (Chomutovska a Kadaňska) II. navazuje na knihu Účelové známky okresu Chomutov (Chomutovska a Kadaňska), již vydalo chomutovské muzeum v roce 2004. Již tehdy autor konstatoval, že v budoucnu dojde jistě k objevu dalších účelovek. A nová publikace mu dává za pravdu, přináší dalších 122 regionálních účelových ražeb. K jejich objevům došlo v muzejních a soukromých sbírkách, významný byl rovněž přínos detektorové prospekce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).
Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.
Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK