Medaile s historickými motivy.

Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.

Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.

Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy
Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.

Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.

Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.

Veľkoobchod s investičným zlatom a drahými kovmi. Predaj a výkup investičného zlata. Zlaté mince. Švajčiarske zlaté investičné zliatky/tehly. Strieborné investičné mince. Strieborné investičné zliatky. Limitované razby a medaily, ktoré vyrába Česká mincovňa, Pražská mincovňa a Mincovňa Kremnica. Zlaté dukáty. Mince Národnej banky Slovenska (NBS) a Českej národnej banky (ČNB). Štatistiky, grafy a vývoj ceny zlata. Kurzy. Ekonomické a finančné spravodajstvo Zlatovny a.s.. Správy zo sveta komoditných búrz, drahých kovov, zberateľstva a numizmatiky.

PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK