Holandská Grand Prix za medailérskou tvorbuHolandská Grand Prix za medailérskou tvorbu
Dne 11. února 2012 byla v Teylers Museu v holandském Haarlemu udělena nová
cena za současnou medailérskou tvorbu, která je díky své výši 10 000 eur největším
mezinárodním oceněním v tomto oboru.
Iniciativa pro vznik této ceny vzešla
od numismatika Jaap van der Veena, po němž je tato cena také pojmenována –
její oficiální název zní: Cena Jaap van der Veen a Teylerova muzea za současnou
medailérskou tvorbu. Historicky prvním medailérem poctěným touto cenou se stal
český umělec Otakar Dušek (1974). Ocenění si vysloužil za svou pamětní stříbrnou
medaili Kursk-1943. Součástí ocenění je kromě finanční odměny i vydání katalogu
a uspořádání výstavy – ta je k vidění do 9. září 2012 v Teylers Museu (obr. 1).
Zahájení
Zatímco pozvaní hosté přicházeli po úvodní recepci do slavnostního sálu, kde měl proběhnout ceremoniál předání ceny, věnoval oceněný medailér panu Jaap van der Veenovi soukromou prohlídku vystavených medailí v prostorách galerie muzea. Oba pánové využili služeb vynikající tlumočnice slečny Beatrijs Irving, která se s bravurou sobě vlastní pohybovala mezi češtinou a holandštinou a její pomoc tak byla neocenitelná (obr. 2).
Slavnostní ceremoniál sobotního odpoledne zahájila ředitelka Teylers Musea, paní Marjan Scharloo gratulací Jaap van der Veenovi k jeho 65. narozeninám. Zároveň mu předala věcný dar – geodu a katalog výstavy Hulde, která v muzeu právě probíhala. Následně paní Scharloo přítomným přiblížila historii a poslání muzea. Zejména se zmínila o kolekci čítající 1500 kusů medailí, jejichž prvním sběratelem byl sám zakladatel muzea Pieter Teyler. Poté byla přítomným přiblížena geneze nové velké ceny za současnou medailérskou tvorbu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Povodně v Praze Numismatická vzpomínka na velkou vodu před více než sto lety
Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.
Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky1 a zejména hrozba rozsáhlých záplav v Praze a na dolním toku Labe, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.
ZPovodně jsou na českém území zaznamenány od začátku 12. století. Podle záznamů se extrémní povodně vyskytly v Čechách v letech 1118 (září), 1180 (?), 1272 (březen), 1342 (leden a únor), 1359 (září), 1432 (březen a červenec), 1481 (červen), 1496 (leden), 1501 (srpen), 1598 (březen a srpen), 1784 (únor), 1845 (březen), 1862 (únor), 1872 (květen), 1890 (září), 1940 (únor), 2002 (srpen). V roce 1342 strhla voda v Praze kamenný Juditin most postavený ve druhé polovině 12. století, roku 1359 zničila provizorní dřevěný most a vážně poškodila rozestavěný nový kamenný.2 V letech 1496 a 1784 poškodila Karlův most, nejhůře ovšem roku 1890.
Před rokem 2002 byla největší letní povodeň způsobená pouze srážkami právě v září 1890.3 Silně pršelo celé jaro a léto nebylo výjimkou. „Hospodáři léta tak mokrého nepamatují,“ psalo se v knize Povodeň v Čechách roku 1890. „Nebesa chrlila napořád spousty vod, silnice a železnice tu a tam stávaly se nesjízdnými, mnohé hráze železniční protrhány a jízda zastavena.“ Koncem léta se hnala na Prahu povodňová vlna. 3. září 1890 okolo čtvrté hodiny ranní se nad Prahou rozlehly poplašné výstřely z děla a oznámily, že nastává povodeň - jedna z historicky největších záplav ve městě, při které byl po sto letech znovu pobořen Karlův most. Vltava v Praze kulminovala 4. září mezi 20. a 22. hodinou večer s průtokem 3975 m3/s.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK