Bílý groš Lucie Kadnerové z roku 1585 Mince se zpochybněnou existencí
Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.
Při studiu nejnovějšího zpracování problematiky jáchymovských ražeb druhé poloviny
16. století, tzn. I. dílu publikace Dějiny jáchymovské mincovny a katalog ražeb
1519/1520-16191, jsem v souvislosti s dohledáváním jedné, zdá se, unikátní jáchymovské
ražby2 objevené v soukromé sbírce, náhodně narazil na podle mého názoru neobvyklou
poznámku při citaci literatury, u které bych se chtěl chvíli zastavit. Téma se dotýká bílého
groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.
V publikaci L. Nemeškala a P. Vorla Dějiny jáchymovské mincovny... je v kapitole o bílých groších císaře Rudolfa II. na straně 238, tab. 30, položka 10a u bílého groše Lucie Kadnerové z roku 1585 ve sloupci s odkazy na literaturu uvedeno, cituji: „(r. 1585 Kádn. neověřen, uv. Hal. 403 ze soukromé sbírky; existence nelogická)“. Přitom v kapitole o malých groších na straně 240, tab. 31, položka 10 je malý groš s letopočtem 1585 Lucie Kadnerové uveden bez poznámky o logice existence této mince. V citaci literatury
je stručně uvedeno: „Hal. 407“. Pochopitelně mě zajímalo, proč u dvou mincí se značkou Lucie Kadnerové z roku 1585 i když dvou různých nominálů tomu tak je. Rozdíl je v tom, že u malého groše Ing. Halačka ve své práci o mincích zemí Koruny české3 cituje popis královédvorského nálezu z roku 1926 zpracovaný dr. Šůlou v roce 1983 (viz. Numismatický
sborník ČSAV XVI/1983, J. Šůla, Pět tolarových nálezů ze severovýchodních Čech, Dvůr Králové nad Labem, o. Trutnov, strana 157), kdežto u bílého groše je v Halačkově práci v citaci pramenů uvedeno: soukromá sbírka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Plaketa ve tvaru známky Novinka Pražské mincovny
Čím se tato novinka v principu liší od běžných ražeb pamětních medailí? Novátorský není ani tak obdélníkový tvar ražby, ani zoubkování které opticky připomíná známku, má však podobný účel jako vroubkování hrany mince.
Hlavní inovací je síla použitého materiálu.
Plaketa je totiž ražena z tenkého plechu ryzího zlata, případně jiného drahého kovu, např. ryzího stříbra. Minimální tloušťka materiálu použita k ražbě je zúročena nárůstem pohledové plochy kterou má výtvarník k dispozici. Větší prostor k aplikaci výtvarného návrhu dovolí umělci obohatit plaketu bezpočtem poutavých detailů.
Nakonec pravoúhlé pole obdélníkového profilu je pro výtvarníky důvěrně známým formátem. Stejně jako filmové políčko, pohlednice nebo pamětní list.
List papíru i plátno obrazu jsou obdélníky a jejich geometrie je malířům bližší. Kružnice vymezená hranou klasické medaile je pro výtvarníky složitější a limitující tvar.
Jednostranná ražba, navíc umožní deformaci materiálu do nezvykle vysoké výšky. Vzniká tak mimořádně vysoký reliéf. V nejvyšších bodech dosahuje výškový rozdíl vůči základně až 3 mm!!! Pro srovnání obvyklé ražby pamětních medailí mají tloušťku 2 mm včetně reliéfu.
Averz plastiky je v mincovní ploše leštěn do vysokého, zrcadlového lesku, který známe z ražeb mincí špičkové kvality (proof).
Matovaný revers plastiky je ošetřen leštěním povrchu diamantovou pastou zrnitosti 9 mikronů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011