Mincovna



Pamětní mince USA

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Vídeňský bazilišek se vrací
Rakousko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur. Nová mince ze série "Báje a legendy Rakouska" je věnována legendární příšeře města Vídně - slavnému baziliškovi.

Vídeň - Rakousko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur. Nová mince ze série "Báje a legendy Rakouska" je věnována legendární příšeře města Vídně - slavnému baziliškovi.

Bazilišek je podle středověkých legend ohavná bájná bytost, smíšená z ptáka a plaza, nejčastěji bývá zpodobován s kohoutí hlavou, na, které se spatřuje malá korunka a s kohoutíma nohama. Mohou být dvě i více. Bazilišek se vylíhne z vejce bez žloutku sneseného úplně černým kohoutem, které vysedí ošklivá ropucha, případně had.

Vídeňský bazilišek se dle legendy objevil v roce 1212 při kopání studny v ulici Schönlaterngasse. Stejně jako bájná Medůza i bazilišek zkameněl hrůzou poté co spatřil svůj vlastní obraz v zrcadle, které mu nastavil pekařský učeň.

Autorem mince o průměru 32 mm je Thomas Pesendorfer. Razí se ve Vídeňské mincovně. Na lícní straně mince je vyobrazena ulice Schönlaterngasse. Brána na jejím konci vede do Dvora Svatého kříže patřící Cisterciánskému klášteru Svatého kříže v Dolním Rakousku. Na pravé straně je Baziliškův dům č. 7 ( bývalé pekařství ) ve své dnešní podobě. Na rubové straně mince je bazilišek hledící do zrcadla s hrdinou, který nad ním podle vídeňské pověsti zvítězil.

Mince je ražena ze sterlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Má průměr 32 mm a váží polovinu troyské unce. Náklad těchto mincí ve špičkovém provedení je omezen na 40.000 ks.

Bazilišek nezůstane v numismatických sbírkách osamocen. Série "Báje a Legendy Rakouska" bude v říjnu tohoto roku pokračovat titulem věnovaným věznění britského panovníka Richarda Lví srdce na hradě Dürnstein.



Heraldika na mincích a medailích (6)
Dvě cesty víry

V průběhu 16. století sledovala také církevní heraldika slohovou proměnu od gotiky k renesanci. Vizuálně se od té světské podstatně nelišila, ale k velké změně došlo v samotné církvi. Pokračující zesvětšťování, patrné v myšlení a jednání vysokého kléru, muselo dříve nebo později vyvolat reakci.

„Zde stojím a nemohu jinak. Bůh mi pomáhej, amen.“ Ta slova dozněla v největším sálu biskupského dvora města Worms a nastalo ticho. Martin Luther (1483–1546), který tady měl roku 1521 odvolat své kritické téze zaměřené proti papeži a římské kurii, se tlaku nepoddal. S přispěním někter ých mocných feudálů se vyhnul upálení, které veřejně požadoval Řím, i zavraždění, které bylo v záloze jako náhradní, neveřejné řešení. Na říšském sněmu, před mladým císařem Karlem V., papežským legátem, biskupy a kurf iřty, tak Luther fakticky zahájil evropskou reformaci. S církevní heraldikou jsme se rozloučili ve středověku. Biskupské a arcibiskupské erby postupně zmnožovaly počty polí, podobně jako jsme to mohli sledovat na znacích světských knížat. Stejným způsobem vyjadřovaly moc, sílu a bohatství, tedy hodnoty světské a nikoli duchovní.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU