OFICIÁLNÍ NOVORAŽBY ZLATÝCH MINCÍ
Historické mince ožívají
Jsou zlaté, vypadají staře s letopočty jako 1907 nebo 1949 a přesto mohly být vyraženy v loňském roce, to jsou oficiální novoražby. Kdo by neznal některou z rakouských novoražeb s portrétem Františka Josefa I. Kromě Rakouska razily oficiální novoražby zlatých mincí i Francie, Velká Británie, Mexiko, Španělsko, Švýcarsko nebo Bulharsko.
Oficiální novoražby
Technicky je jako „oficiální novoražba“ označována mince nebo medaile ražená vládní mincovnou z originálních razidel v pozdější době. Ve většině mincoven bývá běžnou praxí používání razidel z předchozího roku pro nový ročník a toto není považováno za novoražbu. Aby byla mince označena za novoražbu, musí být v ražbě větší časová prodleva a nebo prohlášení, že ročník bude zmražen na neurčito. Co ale vede mincovny k oživení dávno nepoužívaných ražeb? Důvodů je vícero. Například mexická mincovna začala s ražbou 50 pesos, aby se zbavila přebytků drahých kovů, zatímco Velká Británie chtěla zakročit proti padělatelům sovereignů a v USA vznikaly novoražby díky poptávce sběratelů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Ze světa kovových známek (23)
Známky šlechty v Čechách (1)
Pomineme–li početní peníze a žetony komemorativního charakteru, lze konstatovat, že známek vydaných u nás panstvem je až do poloviny XIX. století jako šafránu. Podnikatelské aktivity české šlechty – zpracovávání kovů a důlní podnikání, které s rybníkářstvím a pivovarnictvím přinesla jagellonská doba, dokládá pouze několik ražeb.
Jedny z nejstarších českých ražeb vydaných panstvem jsou důlní známky Kryštofa Karlovice (Christoph von Carlowitz) z Červeného Hrádku (1507–1578) (obr. 1). Karlovic původem z lužickosrbského (saského) rodu (inkolát obdržel roku 1558) byl významný aristokrat své doby, humanista, přítel a stoupenec Erasma Rotterdamského a diplomat ve službách císařů Karla V., Ferdinanda I. a Maxmiliána II. i saských kurfiřtů Moritze a Augusta. Exkluzivní kontakty s Ferdinandem I. napomohly k jeho jmenování horním hejtmanem v Jáchymově. Úřad zastával v letech 1558–1562. Byl rovněž důlním podnikatelem a v letech 1554–1564 rozvíjel na svých panstvích těžbu kamence. Kromě panství Červený Hrádek držel obce Horu sv. Kateřiny, Drmaly a Háj v Krušných horách, které jeho dědicové prodali počátkem 80. let XVI. stol. Bohuslavovi Hasištejnskému z Lobkovic. Připomíná jej do současnosti dobře zachovalý náhrobek ve farním kostele v Jirkově. Karlovic je na dvou svých boletách uveden pouze rodovým znakem – třemi spojenými jetelovými lístky, litery WG bývají interpretovány jako Wassergefäss čili vědro vody. První Karlovicovu známku s hodnotou I uveřejnil Josef Neumann v souboru neurčených ražeb dodatku na samém konci pátého dílu soupisu měděných ražeb (Neumann 1872: 506, č. 33047), dvě horní bolety zmiňuje E. Fiala (Fiala 1924: 9).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK
