Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.
Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.
Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Evropské peníze ve Svaté zemi
Mince křížových výprav
Téměř 920 let nás dělí od měsíce listopadu roku 1095, kdy ve francouzském městě Clermontu deset dní zasedal církevní koncil, který svolal papež Urban II. Jednalo se opravdu o reprezentativní církevní shromáždění za účasti dvou set biskupů, třinácti arcibiskupů a bezpočtu duchovních a rytířů. Papež se již několik let snažil upevnit církevní správu ve Francii a chtěl též posílit svou moc proti císaři Jindřichovi IV. v boji o investituru, k čemuž mu měl jím svolaný koncil pomoci.
Na poslední den jednání koncilu, na 27. listopad ohlásil papež veřejné jednání. Tehdy se na volném prostranství sešly velké davy prostých i urozených věřících. Tu papež pronesl ke všem shromážděným svou řeč, v níž vyzval západní křesťanstvo k tažení na pomoc východním křesťanům proti útisku „nevěřících“, tj. seldžuckých Turků a k osvobození Ježíšova hrobu v Jeruzalémě z rukou muslimů. Soupeření mezi sunnitskými seldžuckými Turky a šíitskými Fátimovci ohrožovalo stále více křesťanské poutníky přicházející do Palestiny a do Svatého města.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK