Sběratel 2013 Ohlédnutí za letňanským veletrhem
Na to, že se každoročně koná sběratelský veletrh, jsme si už zvykli. Letos byla tato akce propojena s veletrhem Investor 2013, což pro sběratele znamená jisté vylepšení.
Kromě tradičních sběratelských předmětů byl totiž veletrh obohacen o zajímavý doprovodný program v podobě nejrůznějších seminářů.
Náš trh bohužel ještě stále neumožňuje uspořádat veletrh věnovaný výhradně numismatice, a tak bylo letňanské výstaviště naplněno sběrateli všech druhů. Nicméně sběratelství platidel bylo jedno z těch více zastoupených.
Protože od konání veletrhu uplynula už nějaká doba, pojďme se podívat na největší numismatické zajímavosti, které jsme na veletrhu mohli vidět.
To, co mohlo přilákat i laickou veřejnost, byla bezesporu největší evropská mince. Je opravdu těžké nazývat více než třicetikilový disk z ryzího zlata mincí, ale protože má svou nominální hodnotu, nemáme na výběr. Bez ohledu na to, že v opise najdeme 100 000, hodnota této rarity je nyní 1,1 milionu eur. Mince váží tisíc troyských uncí - tedy 31,1 kg. Byla vyražena v Rakouské mincovně v roce 2004 u příležitosti patnáctiletého jubilea ražby oblíbených zlatých investičních mincí Wiener Philharmoniker. Kdo se chvilku zdržel po zavření veletrhu, mohl vidět, v jaké krásné dřevěné etui se dodává.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
Ze světa kovových známek (26)
České chmelové známky I
Chmelové známky jsou svým počtem nejobsáhlejší skupinou českých peněžních (hodnotových) známek svým výskytem koncentrovanou na poměrně malé teritorium Žatecka, Lounska a Rakovnicka a v menší míře na regiony Úštěcka, Litoměřicka, Roudnicka a Mělnicka.
Chmelové známky, jež patří do kategorie pracovních či mzdových známek, měly dvě hlavní funkce, jako stvrzenky potvrzovaly množství odvedené práce a coby poukázky nárok na finanční odměnu. V ojedinělých případech se jimi dalo platit tam, kde byla známa jejich hodnota, kupříkladu v hostinci, který patřil zaměstnavateli. Cena za načesaný věrtel byla domluvena mezi chmelaři a česáči pro každou sklizeň a v meziválečném období se pohybovala kolem tří korun. Za práci nad normu a o nedělích byly příplatky. Z hlediska způsobu v ýroby lze chmelové známky rozdělit na takzvané kovářské, zhotovené z ústřižků plechu místní kovárnou či podomácku (obr. 1), a známky ražené jako mince v odborných závodech - ražebnách. Zde se zaměříme na druhý ty p, známky ražené strojně. Většina českých odborně ražených chmelov ých známek je z ikonograf ického hlediska poněkud uniformní. Na lícní straně je uvedená zpravidla celá adresa v ydavatele, na rubu hodnota 1/42 , 1 věrtel nebo Viertel či písemný údaj, že jde o chmelovou známku (Známka na chmel, Chmelní známka, Hopfenmarke apod).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK