100 LET OD ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY 500 Kč 2016
Na rozdíl od mincí 200 Kč jsou mince 500 Kč vydávány v pravidelném množství jednoho motivu ročně.
I v emisním období 2016-2020 bude pokračovat vydávání mincí nominální hodnoty 500 Kč, k jejichž emisi došlo za existence České republiky poprvé v roce 2011 (mince ke 200. výročí narození Karla Jaromíra Erbena), devatenáct let od emise poslední československé pamětní mince nominální hodnoty 500 Kčs (mince k 100. výročí československého tenisu).
I když na rozdíl od cyklů zlatých mincí (Deset století architektury, Hrady...) není jejich emise označena jako cyklus, fakticky mají také povahu určitého
volného cyklu či řady se společným tématem. V letech 2011-2015 vydala Česká národní banka (dále ČNB) pět mincí s motivy významných českých kulturních osobností a v letech 2016-2020 půjde o motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatné
ho československého státu. První mincí této nové řady a současně první pamětní mincí roku 2016 je mince 500 Kč k 100. výročí založení Československé národní rady, kterou vydala ČNB 10. února 2016 na základě vyhlášky č. 30/2016 Sb.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK