Ginza Tanaka - zlatník nebo módní návrhář ?
Originální pojetí tvorby japonského zlatníka Ginza Tanaky přitahuje pozornost investorů, sběratelů i světových médií.
Jeho sochy, hračky i módní doplňky navržené v originálním stylu a vyrobené z ryzího zlata pravidelně cestují po titulních stránkách prestižních světových časopisů.
Platinová kabelka s diamanty, plesové šaty ze zlatých mincí, zlaté sochy, samurajské brnění, a taky zlatý vánoční stromeček a Santa Klaus patří mezi jeho nejznámější díla.
Historie světoznámé značky Ginza Tanaka přitom sahá až do roku 1892. Tehdy se toto opravdu originální zlatnictví jmenovalo "Shimizu Shoten". Jeho zakladatel Kamekichi Yamazaki byl první japonec, který začal pracovat s 18-ti a 24 karátovým zlatem.
Ze světa kovových známek (4) Známky městské dopravy
Užívání známek při samoobslužném placení jízdného městské dopravy1 nebylo v českých zemích rozšířené tak jako v sousedním Německu, kde známky vydaly městské dopravní podniky skoro v každém větším městě.
Prvenství u nás a v celém Rakousku-Uhersku má slezská Opava, kde samoobslužné placení jízdného známkami s hodnotami 5 a 10 haléřů bylo zavedeno v roce 1905. V Těšíně byla elektrická dráha spojující nádraží Košicko-bohumínské dráhy se starým městem uvedena do provozu v roce 1911 a i zde byla uplatněna samoobslužná úhrada jízdného kovovými známkami s hodnotami 6 a 12 haléřů. Pro úplnost dodejme, že na našem území vydaly známky městské dopravy i další dopravní podniky – Brna, Českých Budějovic, Liberce, Prahy a Ústí nad Labem2.
Známky se prodávaly s množstevní slevou, kupříkladu v německých Cáchách (Aachen) 12 kusů za cenu 10 (Hasselmann s. 379), prodejní místa byla v kioscích, prodejnách novin, tabáku, později i automatech. Rozmanité nominální hodnoty odlišovaly známky na dětské jízdné a pro dospělé, různé hodnoty někdy diferencovaly vzdálenosti, jaké bylo možné v ceně známky ujet. V některých případech se známky městské dopravy staly na čas součástí drobného oběživa zejména v dobách,kdy jej byl přechodně nedostatek. Jako platební prostředky byly akceptovány drobnými obchodníky a živnostníky. Navzdory této okolnosti nelze tyto ražby řadit mezi nouzová platidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK