České Mince

Hlavní výrobní postupy mincí

Výrobním postupem se stručně označuje způsob, jakým se provádí příprava a vlastní ražba
mincí. Výrobní postupy jsou často zaměňovány se stupni zachovalosti a objevují se mezi klasifikačními stupni při oceňování mincí. I když základní postupy jsou shodné, mnohé mincovny používají vlastní varianty postupu, odlišné materiály a technologie. Zároveň řada mincoven, nebo lépe řečeno mincovny z různých geografických oblastí, používají pro výrobní postupy shodné nebo téměř shodné různé pojmy. V následujícím přehledu uvádíme pouze hlavní výrobní postupy, které jsou všeobecně známé nebo použité při výrobě českých mincí a jsou na mincích vyšších stupňů zachovalosti rozpoznatelné. Terminologie je bohužel v domácí i zahraniční literatuře velmi nejednotná. Zatímco v zahraničí (např. Německo) jsou někdy zaváděny nové pojmy, v tuzemsku dochází spíše k zaměňování pojmů (např. pojmy „leštěná ražba“ - „proof“ - „zrcadlový lesk“ používají různé publikace pro mince jedné emise vyrobené stejným postupem). V popisu se přidržujeme zpřesněných zavedených pojmů doplněných o pojmy známé, ale méně používané. A to s vědomím, že mnohdy naprosto nevystihují význam, který mají vyjádřit. Přinejmenším kombinují vyjádření povrchové úpravy, základních postupů při ražbě a variantních operací.

Normální ražba
(něm. Normalprägung, zkr. NP, ang. je nejbližší pojem circulated, zkr. circ nebo cir)
Ražba ze standardních razidel na standardní střížky. Razidla jsou po zakalení povrchově upravena do nepatrného lesku nebo matu. U mincí oběžných je výroba a manipulace se střížky
bez zvláštní péče, u mincí z drahých kovů úměrně k určení mincí a zvyklostem mincovny. Ražba
oběžných mincí probíhá automaticky vysokou rychlostí (podle materiálu, průměru, stavby
reliéfu a dalších náležitostí v současnosti obvykle 100-1.000 kusů za minutu) jedním zdvihem.
Podávání střížků do stroje a vyhazování hotových mincí ze stroje je plně automatické. Mince
z drahých kovů se razí automaticky nebo obslužně jedním, nebo více zdvihy. Střížek se vkládá
do stroje automaticky nebo ručně, vyražená mince opouští stroj pomocí odbíracího zařízení
nebo ručně.

Lesklá ražba
(něm. Blankprägung, ang. výraz nezjištěn)
Ražba z přeleštěných razidel na standardní střížky. Technologicky je normální ražbou, razidla
jsou pouze v závěrečné etapě přeleštěna do středně vysokého lesku. Pokud není v jedné emisi raženo více způsoby, vystačíme s pojmem normální ražba. Za lesklou ražbu lze označovat i mince ražené z leskle chromovaných razidel, jejichž lesk je často vyšší, než leštěných ražeb z nechromovaných razidel. Pokud je nám ovšem znám důvod většího lesku, vystačíme rovněž s pojmem normální ražba.

Matná ražba
(něm. Mattprägung, zkr. matt, ang. matt surface)
Ražba z matovaných razidel na standardní nebo matované střížky. Razidlo je před ražbou
otryskáváno velmi jemným pískem, hnaným stlačeným vzduchem. O používání tohoto pojmu
platí totéž, co u lesklé ražby. Výjimečně je matováno razidlo i střížek. Intenzita matování je
potom zpravidla větší, bez srovnávacího materiálu může být ovšem rozlišení problematické.
Pokud je raženo jen jedním způsobem, neoznačujeme za matnou ražbu mince z drahých kovů
v běžné kvalitě, které jsou v některých mincovnách typicky raženy z matovaných razidel.

Proof
(něm. polierte Platte, zkr. PP, ang. nejčastěji zjednodušeně frosted proof nebo jen proof,
zkr. prf) Ražba na leštěné nebo vysoce leštěné střížky z razidel, jejichž pole je vysoce leštěno a reliéf matován. Mincím raženým tímto postupem se v samotné ražbě, ale i v přípravných a závěrečných etapách věnuje největší pozornost. Hotové mince jsou od razidla odebírány způsobem zamezujícím poškození, ručně nebo plně automaticky pomocí odbíracího zařízení. Stupeň lesku je závislý na způsobu leštění razidel, ale i střížků. Nižší lesk vykazují střížky leštěné třením mezi ocelovými nebo skleněnými kuličkami, keramickými nepravidelnými tělísky nebo jiným podobným materiálem (něm. kugelpoliert), vyšší lesk střížky leštěné textilními kotouči nebo kartáči (něm. bürstenpoliert). Matování může být provedeno na různých částech reliéfu odlišnými technologiemi, jinými zařízeními nebo tělesy rozdílné jemnosti, různé části reliéfu proto mohou být různě matné (např. rub 200 Kč 2003 III).

Leštěná ražba
(něm. poliert, zkr. pol, ang. bright proof) Tento pojem má dva významy.

1) Ražba z leštěných razidel na standardní nebo leštěné střížky. Pokud je raženo z leštěných
razidel na standardní střížky, představuje leštěná ražba určitý stupeň mezi lesklou ražbou
a leštěnou ražbou v dále uvedeném významu. Tímto postupem se razí oběžné mince pro
sady, někdy i mince z drahých kovů.

2) Pokud je raženo z vysoce leštěných razidel na leštěné nebo vysoce leštěné střížky, představuje leštěná ražba variantu výrobního postupu proof, na rozdíl od něj jsou však pole
i reliéf stejně vysoce lesklé. Tento výrobní postup je na ústupu, razily se jím zpravidla mince
stříbrné.

Zrcadlový lesk
(něm. Spiegelglanz, zkr. Spgl, ang. prooflike, zkr. PL nebo diamond finish, zkr. DF)
Tento pojem má dva významy.

1) V užším smyslu se jím rozumí výrobní postup, ražba na standardní střížky z razidel, jejichž
pole je vysoce leštěno a reliéf matován. Na rozdíl od proof tedy střížky nejsou leštěny, jsou
ovšem vytříděné a zpravidla již vyráběné s větší pečlivostí. Mince vyrobené tímto postupem
na moderních razících strojích při přísném dodržení technologie většinou nelze odlišit bez
srovnávacího materiálu od mincí ražených postupem proof. V některých případech však
mince ražené postupem zrcadlový lesk nemají reliéf matovaný, ale pouze standardně upravený,
nebo matovaný jen velmi lehce, přičemž kvalita vyleštění pole je zachována. Rozlišení
takovýchto ražeb od mincí vyrobených postupem proof je již možné. Za prooflike se
přeneseně označují i ražby z razidel upravených zvláštními kombinacemi. Reliéf a část pole
jsou matné, část pole lesklá. Matování se provádí přes šablony.

2) V přeneseném významu jsou za prooflike označovány také mince ražené postupem proof,
, které nesplňují přísné požadavky na kvalitu, vyleštění pole nebo matování reliéfu.

Prvoražba
(něm. Erstabschlag, zkr. Erab, ang. je širšímu smyslu nejbližší výraz brilliant uncirculated,
zkr. BU) Tento pojem má dva významy.

1) V užším smyslu první mince ražené z nových razidel bez ohledu na výrobní postup. Z razidel
standardní úpravy má charakter prvoražeb řádově několik stovek kusů prvních ražených
mincí.

2) V širším smyslu výrobní postup, představující stupeň mezi normální ražbou a prvoražbou
v užším smyslu. Z páru razidel je raženo omezené množství exemplářů, i když neodpovídající
skutečné prvoražbě, stav razidel je častěji kontrolován. Střížky jsou vytříděné, odebírání
vyražených mincí od razidel je ruční nebo odbíracím zařízením zajištěné proti poškození.

Oběžné mince se razí tímto postupem pro sady. Po vyražení jsou přímo ukládány do
sad, v případě transportu se balí způsobem snižujícím riziko poškození, např. ručně do rolí
nebo mezi proklady. Pokud jsou ražby ručně odebírané, výroba se velmi blíží postupu ruční
odebíraní v užším smyslu, v širším smyslu je s ním prakticky shodná.

Ruční odebírání
(něm. handgehoben, zkr. hgh, ang. je širšímu smyslu nejbližší výraz brilliant uncirculated,
zkr. BU) Tento pojem má dva významy.

1) V užším smyslu pouhá variantní operace v procesu ražby označující, že mince byla po vyražení od razidla odebrána ručně. Na rozdíl od automatického vyhazování mincí zajišťuje, že
mince nebude poškozena. Podmínkou vysoké kvality a základním pravidlem této operace
je používání ochranných rukavic obsluhou. Téměř stejného výsledku lze však většinou docílit
i pomocí odbíracího zařízení, jež ukládá mince jednotlivě na plata.

2) V širším smyslu výrobní postup. Z páru razidel je raženo omezené množství exemplářů, stav
razidel je častěji kontrolován. Střížky jsou vytříděné, odebírání vyražených mincí od razidel
je ruční nebo odbíracím zařízením, zajištěné proti poškození. Ruční odebíraní v širším smyslu
je prakticky shodné s postupem prvoražba v širším smyslu.

Počet zdvihů
Počet zdvihů udává množství rázů, kterými byla mince ražena. Má vliv na kvalitu formování
reliéfu a přenesení nejjemnějších detailů z razidla na střížek. Oběžné mince jsou raženy jedním
zdvihem. Mince pro sběratelské účely jsou podle výrobního postupu, zvyklostí realizující
mincovny a podle potřeby reliéfu raženy jedním nebo více zdvihy. Počet zdvihů se označuje
číslicí jako horní index zkratky výrobního postupu, např. NP 1, BU 2, proof 3 atd.

Některé povrchové úpravy mincí
Mince jsou většinou raženy ve velkých nákladech, proto je věnována největší pozornost přípravným etapám, aby po ražbě již nemusely být upravovány. Naproti tomu u medailí, žetonů
a podobných ražeb, vyráběných v malých nákladech, se mohou uplatňovat různé způsoby
povrchových úprav, provedených až po ražbě. Tyto postupy se výjimečně používají i u mincí,
ražených pro sběratelské účely v menších nákladech.

Leštění - mince je po ražbě leštěna, a to ručně leštícími plátny nejjemnějšího zrna event. za
použití nejjemnějších brusných prášků nebo past nebo strojově pomocí textilií nebo kartáčů.
Lesk je nepřirozený, zpravidla způsobuje zvýraznění nerovností a chyb razidel. Některé postupy umožňují vyleštění jen části pole nebo reliéfu.

Matování - na rozdíl od matné ražby, kdy jsou matována razidla event. razidla a střížek, je
matována mince po ražbě, a to mechanicky pískováním (otryskáváním mince proudem jemného
písku hnaného stlačeným vzduchem) nebo chemicky mořením, nejčastěji ve slabých
kyselinách nebo hydroxidech. Pokud je matování provedeno pískováním, může být část mince
zakryta šablonou a matování provedeno jen na části pole nebo reliéfu. Na rozdíl od matné
ražby je matování silné, ražební lesk zcela chybí. Umožňuje zakrytí nerovností a chyb razidel
a střížků.

Patinování - zejména u mědi a jejích slitin, které nejvíce podléhají oxidaci, jež se projevuje
tmavnutím, přichází v úvahu vytváření umělé patiny, která je méně stálá a vždy ne zcela přirozená,
avšak zaručuje rovnoměrné a povrchově čisté ztmavnutí. Patinování se provádí nejčastěji
potíráním koloidními roztoky grafitu nebo mořením v různých roztocích, zejména sloučeninách
manganu nebo síry. U mincí je používána zejména patina vytvářející tzv. černolesklý
povrch (něm. schwarzschimmernder Oberfläche, ang. pearl black finish).

Lakování - cílem lakování je zabránit oxidaci mincí zejména ze stříbrných a měděných slitin
nebo naopak zabránit setření a poškození umělé patiny. Provádí se různými laky, lesklými nebo
matnými.

Výrobní postupy českých mincí
Ražby Hamburgische Münze jsou lesklé ražby z přeleštěných razidel, pouze vzorové odražky
některých hodnot byly z razidel matovaných. Jejich předností jsou dosažené poměrně vysoké
reliéfy u mincí s ocelovým jádrem, naproti tomu slabinou méně precizní rytecké zpracování,
vyplývající z vynuceného systému německých mincoven (nemají vlastní rytecká oddělení,
nástroje se připravují v ryteckých dílnách všestranného a ryze komerčního zaměření). Vlastní
ražba byla renomovanou německou mincovnou provedena méně zodpovědně, do značné
míry i jako důsledek vysokého požadovaného množství a krajně napjatých termínů dodávek.
Objevují se především exempláře nedoražené (50 h), nedodržené síly a jejich tolerance (10 h,
20 h), ražby z nadměrně opotřebených razidel (20 h, lze usuzovat na ražbu vysoce přes
1,000.000 kusů z jednoho páru). Kvalita je však dostačující pro zajištění funkce oběžných mincí.

Ražby Royal Canadian Mint jsou typické ražby angloamerické s měkkým přechodem reliéfu
na plan (základní plochu) a s vysokým leskem, který střížku dodávají chromovaná razidla.
Vyznačují se solidním ryteckým zpracováním a poměrně kvalitní ražbou. Objevují se ovšem
také exempláře nedoražené (1 Kč) a ražby s lasturovými lomy při okrajích mincovního pole
(zejména 2 Kč), způsobenými zřejmě nevhodným postupem rolírování až po galvanické úpravě.

Ražby Bižuterie, a.s. s letopočtem 1993 odpovídají skutečnosti, že ražba byla provedena z
německých razidel na německé střížky. Přednosti a nedostatky byly proto shodné jako u ražeb
hamburských. Pouze exempláře 20 a 50 h z první série měly nekvalitní ražbu, než byla zvládnuta
problematika mazání střížků. Mince ražené po zvládnutí počátečních obtíží již odpovídaly
a mnohdy převyšovaly kvalitu ražeb hamburských. Mincovna zvládla ražbu z tvrdých materiálů (povrchově upravená ocel) a postupně i ražbu všech denominací z vlastních nástrojů.

200 Kč 1993 a 1994 I razila Münze Österreich, běžnou kvalitu postupem handgehoben, špičkovou postupem polierte Platte. Obě emise se vyznačují precizním ryteckým zpracováním a
reprezentativní vzorek i kvalitní ražbou, ačkoliv zejména v případě první mince byla příprava i
ražba náročným úkolem. Za tyto mince, které nasadily vysokou laťku kvality, patří wienské mincovně zvláštní poděkování.

200 Kč 1994 II byla realizována v Royal Mint Llantrisant, běžná kvalita postupem brilliant uncirculated, špičková kvalita postupem frosted proof. Vyznačuje se nepříliš kvalitním provedením redukcí (český lev ve čtvrtém poli státního znaku, šrafura klínu na rubu), ačkoliv modely akademické sochařky Jarmily Truhlíkové-Spěvákové byly tradičně na vysoké technické úrovni. U mincí ve špičkové kvalitě je většina technických chyb zakryta matováním. Rovněž vlastní ražba je nekvalitní, dodané mince musely být v bývalé hlavní pokladně České národní bance přetříděny a 20 % mincí s hrubými vadami bylo vyřazeno a zničeno, pouze 5 % ražeb lze považovat za bezvadné a plně vyhovující pro deklarovaný výrobní postup. Nejčastějšími vadami byly zaražené nečistoty nebo stopy po nečistotě a chlupech, černé šmouhy, vady střížků, úhozy v ploše, poškrábání většího či menšího rozsahu, stopy oxidu v ploše mince, stopy po mazacím tuku nebo šmouhy vzniklé manipulací po ražbě a chyby ve vyhlazení pole projevující se vznikem moaré zejména nad a pod střední částí klínu na rubu. Mince jsou proti oxidaci chráněny lakem, lakování však zejména na první části dodávek (distribuce v Praze) bylo zřejmě nedodržením technologického postupu nekvalitní a urychlilo vznik oxidačních skvrn.

Ražba 200 Kč 1994 III se uskutečnila ve Státní mincovně v Kremnici a poskytuje možnost srovnání se staršími československými mincemi z produkce této mincovny. Rytecké zpracování je dílem příslušníka kremnické rytecké dynastie Jána Allerama.

200 Kč 1994 IV je první mincí z drahého kovu, raženou v tuzemské mincovně. I přes opožděnou dodávku razícího stroje ze zahraničí odvedli pracovníci České mincovny úctyhodný výkon. I když lze na ražbách najít typické nemoci dětského věku, jistě tato mince patří k tomu nejlepšímu, co bylo v ražbě našich moderních mincí vytvořeno.

Další české mince z drahých kovů již všechny realizovala Česká mincovna. Zdokonalila technologii přípravy nástrojů a ražby stříbrných a zlatých mincí a medailí. Vytvořila tak zatím nevelkou, ale velmi pěknou řadu vlastních ražeb.

Prameny :
Moravec, J.: České mince 1993-2005 a medaile České mincovny 1993-2005,
7. vydání, Brno-Jablonec nad Nisou 2005

České mince 1993 - 2005
a medaile České mincovny
1993 - 2005
Jaroslav Moravec

Nové 7. doplněné a rozšířené vydání katalogu. Po dvanácti letech od prvního a čtyřech letech od posledního vydání se Vám dostává do rukou další, aktualizované vydání publikace „České mince“. Jedná o obsáhlou a podrobně zpracovanou práci určenou nejen pro badatele, specializované sběratele ale i pro zájemce o problematiku mincí samostatné České republiky po roce 1993. Vedle podrobnějších katalogových listů zpracovaných ke každé minci nabídne čtenáři i zasvěcený náhled do zákulisí výroby českých mincí.

Více informací a zajímavostí o této minci zjistíte kliknutím zde nebo na její obrázek.

Cena: Vyprodáno

na žádanku