Investiční zlato
Blatná

Blatná je město a obec s rozšířenou působností v severozápadní části Jihočeského kraje.

Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. Město vzniklo na křižovatce cest mezi Pískem, Plzní, Strakonicemi a Prahou. První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235, kdy Vyšemír z Blatné vystupuje jako svědek na listině krále Václava I. Ve 14. století vlastnili osadu Bavorové ze Strakonic. V 15. století a na počátku 16. století je Blatná hlavním sídlem pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město.

Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů. Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění. V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.

Své jméno získala od blat, mezi nimiž byla založena. Město je obklopeno pahorky, které na severu přecházejí v lesní masiv Brd. Žije zde přibližně 6 600 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Území města obsahuje jako enklávu obec Mačkov. Město Blatná se skládá z devíti částí na osmi katastrálních územích.

K pamětihodnostem patří: zámek Blatná, Mariánský sloup na náměstí Míru, vila Fiala.