Investiční zlato
Břeclav

Břeclav (německy Lundenburg, polsky Brzecław, v místním nářečí a do roku 1925 oficiálně Břeclava) je okresní město v Jihomoravském kraji.

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. na vyvýšenině uprostřed dyjské nivy pohraniční hrad pojmenovaný po něm (odtud se zkomolením vyvinulo jméno Břeclav), který byl poté po nějaký čas jedním ze správních center Moravy. Ve 13. století, kdy hrad získala královna Konstancie, byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav – původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.

Podle mnichovské dohody bylo město národnostně velkou většinou české, ovšem strategicky cenné a roku 1938 bylo připojeno k Německu. Během náletů na břeclavské nádraží v listopadu 1944 bylo zasaženo centrum města včetně kostela na náměstí, který byl zničen. Po revoluci roku 1989 začala transformace na tržní ekonomiku, která přinesla mnoha břeclavským podnikům vážné potíže, některé zkrachovaly (pivovar, cukrovar), jiné výrazně omezily výrobu (keramička). Negativní dopad mělo i rozdělení Československa roku 1992/3. Oproti jiným podobně postiženým městům však Břeclav mohla pro další rozvoj těžit alespoň z dopravně výhodné polohy na uzlu železničních koridorů a u dálnice. Zdejšímu podnikání a turistickému ruchu prospělo též otevření hraničního přechodu do Rakouska.

Břeclav má rozlohu 77,11 km² a žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel. Je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatkou mezinárodního významu. V Břeclavi se nachází věznice, která působí jako samostatný vězeňský objekt od 1. ledna 1997 a trvale se do ní umisťují pouze muži. Do roku 2005 byla věznicí vazební, výkon vazby zajišťovala pro Břeclavsko, Hodonínsko, Uherskohradišťsko a Zlínsko. Oddělení pro výkon trestu odnětí svobody sloužilo pro odsouzené zařazené v dozoru. K 1. lednu 2006 se v rámci reprofilace z vazební věznice stala věznice pro odsouzené muže zařazené do výkonu trestu odnětí svobody s dohledem a s ostrahou. Také se zde nachází spousta pamětihodností jako např.: renesanční zámek vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu. Významným motivem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. V současnosti je zámek uzavřený, zchátralý a dlouhodobě se řeší otázka jeho opravy. Veřejnosti je zpřístupněna zámecká věž, provozuje ji Městské muzeum a galerie Břeclav. Na zámek navazuje komplex hospodářských areálů (Vranův mlýn na Mlýnském náhonu, dnes zpustlý; zámecký pivovar z 15.–16. století, od roku 2013 v obnoveném provozu), částečně využívaný pro turistické služby a průmysl. Okolí volně přechází v lesní komplex zvaný Kančí obora. Další pamětihodností je farní kostel sv. Václava na náměstí T. G. Masaryka, který pochází z poloviny 18. století a byl při náletu v listopadu 1944 zničen. Na jeho místě byla v roce 1995 dokončena moderní stavba podle návrhu Ludvíka Kolka. Dominantní stavbou z let 1895–1898, jejímž autorem je Karel Weinbrenner, je farní kostel Navštívení Panny Marie. Střed Břeclavi je rozložen na několika ostrovech vymezených Dyjí, Poštorenskou Dyjí a Mlýnským náhonem. Na území města se nachází také několik jezírek, která jsou napájena jen spodní, dešťovou, případně povodňovou vodou, a několik umělých či regulovaných vodních ploch, z nichž největší je rybník Včelínek.
Město Břeclav