Investiční zlato
Doksy

Doksy (německy. Hirschberg nebo Bad Hirschberg) jsou město v jižní části okresu Česká Lípa, v Libereckém kraji.

Žije zde přibližně 5 200 obyvatel.

Původ jména městečka lze najít v anglosaském jméně “dox” = temný, tedy podle temného bažinatého místa u Dokského potoka. Vedle německého názvu Hirschberg se používal český název Dokzy, Dokzí, Doxa ap. České obyvatelstvo v Doksech převládalo do 17. století, kdy se také používal český název městečka.

Významným činem pro budoucí rozvoj Doks bylo založení Velkého rybníka (dnešní Máchovo jezero) císařem Karlem IV. v roce 1367. Ke značnému zbídačení a vylidnění Doks přispěly prusko-rakouské války v 18. století. Obyvatelé nacházeli před drancujícími vojáky úkryt v okolních lesích, jak o tom svědčí tzv. Braniborská jeskyně. Na skalním převisu je vytesán nápis informující o úkrytu lidu prostého i panského s datem 21. 12. 1741. Co nezničily války a následný hladomor, kdy v krátké době pomřelo pouze na Doksku 1200 lidí, dokonal požár v roce 1750. Tyto rány osudu poškodily Doksy natolik, že jim císař Josef II. nepotvrdil jejich městská privilegia. Doba romantických poutníků (nedaleko zřícenina hradu Bezdězu, Starého Berštejna, Jestřebí) projevila o tento kraj zájem, proto bylo ve vinném šenku na Klůčku stále živo. Nejen že se zde prodávalo výborné víno, ale v Břehyňském zálivu Velkého rybníka bylo i koupaliště, k němuž patřila i půjčovna loděk. Roku 1825 dal Antonín Tietze, zeť Johana Kampeho a po jeho smrti v roce 1811 také majitel šenku, postavit na Myším ostrůvku besídku, která se stala oblíbeným výletním místem. Loďky vozily hosty na ostrůvek a zpět. V roce 1828 vichřice vyhlídkovou besídku zničila. Výletní místo s vinným šenkem na Klůčku zaniklo mezi léty 1839-1841. Hostem vinného šenku býval i Karel Hynek Mácha, tehdy student práv.

V 80. letech 19. století začínají lékaři doporučovat zemědělské Doksy, ležící v malebné zalesněné krajině u Velkého rybníka, jako místo příjemného odpočinku, zdravého vzduchu a léčivého bahna. Od roku 1928 je zřízena na jižním břehu Velkého rybníka velká pláž, vodní hladinu začínají brázdit první motorové lodě. Městské lázně, založené v roce 1906 nabízejí hostům různé druhy zdravotních koupelí. Nejvyhledávanější byly rašelinové koupele. Lázně byly v provozu celoročně. Léčily se zde katary dýchacích cest, nervové potíže, nespavost a revmatismus. Ve 30. letech usiluje turistický spolek v Doksech o spojení turisticky zajímavých míst se jménem Karla Hynka Máchy. Tato aktivita Čechů se Němcům příliš nelíbila, neboť Mácha pro ně nic neznamenal. Spor vyvrcholil kolem přejmenování Velkého rybníka na Máchovo jezero. Úřední název jezera se stal kolem roku 1928 předmětem národnostního sporu o pohraničí. Po druhé světové válce Češi již běžně užívají názvu Máchovo jezero. Po druhé světové válce Doksy ztratily i svou lázeňskou proslulost a městské lázně byly v padesátých letech zrušeny úplně. V roce 1963 bylo postaveno kino Máj s kapacitou 320 míst, rozšiřovaly se pláže kolem Máchova jezera, v 60. letech přibyly na jezero další dvě motorové lodi, byl postaven rozsáhlý srubový kemp Bílý kámen atd.

Jde o jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v České republice, zejména v letních měsících. Doksy leží na břehu Máchova jezera. S osobou K. H. Máchy je také spjato muzeum umístěné v nejstarším dochovalém domě tzv. Hospitálku, původně chudobinec a sirotčinec. Historickou památkou je zámek Doksy, který byl postaven v renesančním stylu koncem 16. století za Jana z Vartenberka. Na nádraží ČD v Doksech je tzv. hraběcí čekárna, která sloužila rodině Valdštejnů poté, co se výrazně zasloužila o to, že nová železniční trať vedla z Bakova nad Jizerou do České Lípy právě přes Doksy. Uprostřed náměstí Republiky se nachází barokní mariánské sousoší se sochami Panny Marie a čtyř světců. V Doksech se nachází několik zachovalých barokních kapliček. V Jiráskově čtvrti na malém vršíku v objetí dvou lip se bělá kaplička Panny Marie Montserratské z poloviny 18. století. V letech 1999 - 2000 byla zrestaurována a v květnu opět vysvěcena. Dalšími památkami je pomník K. H. Máchy a kostel sv. Bartoloměje.

Pouhé dva kilometry od Doks východním směrem je v lese ukryt pískovcový blok nazvaný Králův stolec, nejvyšší ze skalních bloků v okolí. Podle pověsti na něm odpočíval Karel IV. a kochal se pohledem na jezero. O kilometr dále se rozkládá národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala. Ta zahrnuje Břehyňský rybník (jeden z nejstarších v Čechách - založen 1287), vyhledávaný hlavně při přeletech velkým množstvím druhů vodních ptáků. Dále zahrnuje pískovcovou pahorkatinu kolem vrchu Pec (či Pecopala - 451 m) se stržemi a roklemi, kterou pronikají třetihorní vulkanity. Na východním břehu Máchova jezera je národní přírodní památka Swamp - bažina slatinného charakteru uchovaná na naplavených píscích. Je to jedno z nejmenších míst na světě s výskytem největšího počtu řas a sinic.