Investiční zlato
Hořovice

Hořovice (německy Horschowitz, Horowitz) jsou třetím nejlidnatějším městem v okrese Beroun ve Středočeském kraji.

Žije přibližně 6 900 obyvatel.

Zakládací listina města se nedochovala, shořela patrně při velkém požáru města v roce 1540, který zničil i ostatní městské písemnosti včetně všech privilegií. Její opis byl však zřejmě znám ještě v polovině 17. století, protože nám jej ve zlomku zachoval tehdejší regent martinického panství, Jakub Veltruský z Veltrub, ve svém urbáři z roku 1648. Nové město založil Plichta ze Žirotína západně od staré osady, která se poprvé připomíná k roku 1115 jako majetek kladrubského kláštera, a to pod tvrzí, kterou si Žirotínové vystavěli zřejmě již v polovině 13. století. Na počátku husitských bouří, v roce 1420, se měl podle tradice na hořovickém hradě narodit budoucí český král Jiří z Poděbrad.

Zrušením poddanství a roboty v roce 1848 se Hořovice staly svobodnou obcí nezávislou na vrchnosti. Prestiž města ještě zvýšilo zřízení okresního úřadu v roce 1850. K rozvoji průmyslu přispěla stavba České západní dráhy kol. roku 1862. Postupně mizela tradiční rukodělná výroba (cvočkařství), byla nahrazována strojní výrobou v nově zakládaných továrnách. Železná ruda se zde díky bohatým ložiskům v okolí zpracovávala již od 14. století. Od 18. století proslavila oblast litina, ve zdejších slévárnách byla odlévána bohatě zdobená kamna, mříže, zábradlí, reliéfy a busty.

Ve městě se nachází mnoho kulturních i architektonických památek, které stojí za shlédnutí. Ať už se jedná o budovy Starého a Nového zámku či kostel sv. Jiljí a Nejsvětější Trojice. Při procházce městem nezapomeňte navštívit i místní radnici nebo zámecký park. V obci jsou sochy, památníky, mariánský sloup a další památky. Mnoho významných památek se však nachází i v blízkosti města. K návštěvě lákají hrady Žebrák, Točník, Valdek, Křivoklát a Karlštejn. Za námahu stojí i procházka na Otmíčskou horu, do Koněpruské jeskyně nebo Chráněné krajinné oblasti Český kras.

Nový Zámek Hořovice má barokně-klasicistní podobu, jeho součástí je i zámecký park se Sluneční branou a plastikami z dílny M.Brauna. Ze zámeckých interiérů je zpřístupněn např. lovecký salónek, jídelna, knihovna. V části zámku je umístěna unikátní sbírka hracích strojků - automatofonů a umělecké litiny.

Starý Zámek je původně gotická tvrz, která je připomínána již ve 13. stol. Nejspíše se jednalo o královský hrad. Majitelem byly pánové ze Žerotína a koncem 14. stol. král Václav IV. Koncem 15. stol. byla tvrz přestavěna na zámek, z této doby zůstaly zachovány zbytky ostění pozdně gotických portálů ve sklepě. Od roku 1525 jsou majiteli panové z Říčan. Zámek později dědictvím připadl hrabatům z Vrbna a ti postavili zámek nový a starý byl využíván již jen jako úřední budova.