Investiční zlato
Humpolec

Humpolec (německy Humpoletz, 1939–1945 taky Gumpolds) je město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina.

Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.

První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů". Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.

Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.

Ve městě Humpolci se nachází několik historických památek a turistických zajímavostí. Dominantou Horního náměstí je původně gotický kostel sv. Mikuláše, upraven v letech 1721–1722 ve stylu barokní gotiky podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, regotizován v letech 1936–1937. Jeho věž je přístupná jako vyhlídka. Dále se zde nachází evangelický kostel, hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1869, toleranční kostel z roku 1785, židovská synagoga, židovský hřbitov založený v roce 1716, pomník a muzeum rodáka antropologa Aleše Hrdličky, Medova vila navržena architektem Josefem Gočárem v konstruktivistickém a funkcionalistickém stylu, budova městské knihovny z roku 1873, která vznikla jako nová radnice podle projektu architekta Josefa Zítka. V Humpolci se nachází také řada pomníků a pamětních desek: pomník Tomáše Garrigue Masaryka od Vincence Makovského s urbanistickým řešením od Josefa Gočára, pomník rumunských vojáků nad železniční tratí, pomník obětem světových válek, jenž vytvořil táborský sochař Rudolf Kabeš.

Asi 2 km od města Humpolec se nachází zřícenina hradu Orlík, jehož počátky spadají do poslední třetiny 14. století.

Humpolec je spojován s fiktivní postavou Hliníkem z filmu Marečku, podejte mi pero!, který zde má své HLINÍKárium, které bylo otevřeno 22. září 2006 za přítomnosti Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Nedaleko HLINÍKária se nachází park Stromovka s pamětní deskou Hliníkovi (odhalena 8. září 2002). Asi 3 km od centra města se nachází zřícenina hradu Orlík. Na nedaleké zřícenině hradu Orlík byla natočena filmová pohádka Jak se budí princezny.
Město Humpolec