Investiční zlato
Jilemnice

Jilemnice (německy Starkenbach) je podkrkonošské město v okrese Semily.

Žije zde přibližně 5 400 obyvatel.

Jilemnice vznikla v době valdštejnské pojizerské kolonizace. Tato po roce 1250 dospěla až na Jilemnicko a její čeští lokátoři založili zde dvě vsi podle svého jména a to Martinice a Štěpanice. Mezi nimi pak ve vykácených lesích podle původního porostu vznikla ves Jilem. Výstavbou hradu Štěpanice vzniklo nové panství, které potřebovalo hospodářský střed. U hradu místo nebylo, a proto po roce 1300, nejspíše okolo roku 1325 vedle vsi Jilmu, na křižovatce cest z Martinic do Štěpanic a z Mříčné do Valteřic bylo založeno městečko Jilemnice. Velkými požáry v létech 1634, 1788, 1803 a 1838 byly zčásti zničeny písemné památky, poslednímu ohni padly za oběť roubené domy s podloubím na náměstí. Nyní jen tvar náměstí a dispozice okolních ulic připomínají středověké městečko jako tržní centrum panství.

Velkými požáry v létech 1634, 1788, 1803 a 1838 byly zčásti zničeny písemné památky, poslednímu ohni padly za oběť roubené domy s podloubím na náměstí. Nyní jen tvar náměstí a dispozice okolních ulic připomínají středověké městečko jako tržní centrum panství.

Je jedním z měst, která si činí nárok na označení „brána do Krkonoš“.

Město Jilemnice má velmi cenné historické jádro, které skládá ze tří na sebe navazujících souborů. Na návštěvníky zapůsobí zejména typická atmosféra horského městečka. Mezi největší architektonické památky patří bezesporu Jilemnický zámek, jenž pochází z 16. století, kdy jej nechali postavit Křinečtí z Ronova. V zámku dnes sídlí Krkonošské muzeum, které vzniklo díky řediteli dívčí školy Jáchymu Metelkovi a učiteli Janu Bucharovi ze sbírek pro Národopisnou výstavu československou v roce 1891. Zajímavostí je unikátní Metelkův mechanický ozvučený betlém z let 1883–1913, či nejjemnější lněná příze na světě. Relikt kostela sv. Alžběty byl objeven v roce 2016 při archeologickém výzkumu v zámeckém parku. Pozůstatky této gotické stavby byly nalezeny v základech tzv. zahradního domku. Zvědavá ulička je unikátním souborem staveb lidové architektury. Většina domů pochází z doby po požáru města v roce 1788. Název uličky vychází z faktu, že domy na západní straně jsou za sebou postaveny tak, aby každý další byl posunut o jednu okenní osu blíž do ulice. Ta se tím rychle zužuje a stáčí, a domy působí dojmem zvědavosti svých obyvatel, kteří chtějí pozorovat dění na tehdejší hlavní třídě. Kostel sv. Vavřince je stavbou vrcholného baroka, pochází z let 1729–1736.

Ve městě Jilemnice najdete několik zajímavých budov z konce 18. a začátku 19. století, kdy město zažilo stavitelský zájem po obrovském požáru v roce 1838, který zničil spoustu domů v okolí náměstí. Po tomto velkém ohni byly kolem celého náměstí postaveny kamenné domy místo dosavadních dřevěných. Budova dnešní městské knihovny pochází z počátku 18. století. Budova občanské záložny. Budova radnice, kde v současnosti sídlí Městský úřad Jilemnice. Na věži nalezneme unikátní opakovací hodiny. Pseudorenesanční budova bývalé dívčí školy je dílem významného českého architekta Jana Vejrycha. Šaldův statek je jednou z architektonických památek města Jilemnice. V současné době je Šaldův statek státem chráněnou kulturní památkou.

Pokud se zima vydaří a nadělí dostatek sněhu, vzniká každoročně na jilemnickém Masarykově náměstí obrovská socha vládce hor, Krakonoše. Sochání Krakonoše má v Jilemnici dlouholetou tradici, poprvé vyrostla podoba vládce hor ze sněhu na náměstí v roce 1909. Autorem současné sněhové sochy je od roku 1997 jilemnický výtvarník Josef Dufek.