Investiční zlato
Kraslice

Kraslice (ty Kraslice – pomnožné; německy Graslitz) jsou město v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Žije zde přibližně 6 800 obyvatel.

Poprvé je osídlení písemně zmiňováno roku 1356, kdy udělil Karel IV. hrad s městečkem jako léno rytíři Rűdigerovi ze Sparnecku. Místo bylo významné svou polohou při důležité obchodní cestě do Erfurtu a okolními rudnými ložisky. Roku 1370 byla Kraslicím udělena městská práva. Během 15. a 16. století se Kraslice rozrostly z nevelkého venkovského sídla na prosperující město s 6 000 obyvateli. Již v 17. století se objevují první zárodky budoucí slavné tradice kraslické výroby hudebních nástrojů a krajek. Teprve v 19. století se však produkce koncentruje v dobře organizovaných manufakturách, později továrnách (hudební nástroje byly vyváženy do celého světa.

V polovině 19. století zanikla panská správa a Kraslice se staly nejen sídlem městské samosprávy, ale také politického a soudního okresu. V roce 1876 byl zahájen provoz na železniční trati Sokolov - Kraslice a v roce 1890 založena městská spořitelna. Roku 1904 byla postavena městská elektrárna a v roce 1905 byla otevřena okresní nemocnice. Po odtržení Sudet navštívil Kraslice Adolf Hitler, který tu byl nadšeně uvítán zfanatizovaným davem. Za 2. světové války přešla řada továren na zbrojní průmysl. Byly tu zřízeny zajatecké tábory a pobočka koncentračního tábora Flossenburg. V dubnu 1945 podniklo americké letectvo nálet na dolní nádraží a v květnu 1945 pronikly do Kraslic první jednotky americké armády. Po odsunu německého obyvatelstva osídlili město Češi.

V rámci České republiky je Kraslicko ojedinělým regionem se seismologickými aktivitami způsobenými oslabenou zemskou kůrou. Otřesy země jsou zaznamenány již ve středověkých kronikách (poprvé v roce 1198), vědecké sledování začalo až po zemětřesném roji v roce 1897, kdy byla prokázána souvislost mezi dávnou sopečnou aktivitou (Komorní hůrka) a výskytem termálních pramenů na Chebsku a Karlovarsku. Na přelomu let 1985–1986 dosáhlo zemětřesení v Kraslicích 4,6 stupně Richterovy stupnice, kdy došlo k poškození řady budov, další znatelné otřesy proběhly například v letech 2014 a 2017.

I když pojmenování Kraslic nemá nic společného s velikonočními kraslicemi, v roce 1995 byla zavedena tradice speciálního poštovního razítka Velikonoční pošta Kraslice, o které je značný zájem v Česku i v zahraničí. Každoročně odlišný motiv razítka má význam především pro filatelisty.

Památky: hřbitovní kaple Povýšení svatého Kříže s rozlučkovou síní, Fuchsova vila, Breinlova vila, kostel Božího těla, kostel svatého Jakuba Většího. Městská jatka je památkově chráněný areál v Kraslicích. Hrad Neuhaus se od poloviny 16. století mění ve zříceninu.
Město Kraslice