Investiční zlato
Litoměřice

Litoměřice (německy Leitmeritz) jsou město v severních Čechách v Ústeckém kraji.

Ve městě žije přibližně 24 tisíc obyvatel, ovšem spolu se sousedními městy Terezín, Bohušovice nad Ohří a Lovosice, které na Litoměřice téměř navazují, tvoří aglomeraci se skoro 40 tisíci obyvateli.

Litoměřicko je pro svou úrodnou polohu známé také jako Zahrada Čech. Historické jádro města je již od roku 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a devět náměstí.

Ve 4.-1. stol.př.n.l. se zde usídlili Keltové, kteří byli později postupně vytlačováni Germány. Na katastru Litoměřic se první slovanské osady objevují v období starohradištním, tj. v 8.století. Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik města předcházela existence raně středověkého přemyslovského správního hradu a jeho aglomerace. Toto hradiště se nalézalo na Dómském pahorku jihovýchodně od jádra středověkého města. Bylo rozděleno na vlastní hrad a předhradí, jehož část byla kolem roku 1057 vyhrazena pro kapitulu při kostele sv. Štěpána v místě, kde se nyní nachází barokní katedrála sv. Štěpána. Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228.

Po konci druhé světové války 10. května 1945 byly Litoměřice bombardovány ruským letectvem. Od roku 1852 mělo město status okresního města. Až do roku 2002, kdy byly okresní úřady zrušeny, zde sídlil okresní úřad. Dnes jsou Litoměřice obcí s rozšířenou působností. Litoměřice bývaly také, spolu s nedalekým Terezínem, významným vojenským městem. Ve městě se nachází hned dvoje velká kasárna. Po roce 2000 byla armádou prakticky opuštěna.

Litoměřické Mírové náměstí tvoří jádro města již od počátků 1. třetiny 13. století za Přemysla Otakara I. Má nepravidelný obdélníkový tvar o rozměrech 75-90 x 180-195m a je značně rozsáhlé, cca 2ha. Dokládá tak význam města ve středověku, kdy náměstí sloužilo jako hlavní tržiště. V letech 1839-59 bylo vydlážděno celé náměstí a město. V roce 1856, po velké epidemii cholery, byla vybudována kanalizační síť. Většina domů na náměstí je v jádře gotická. Uvnitř a na fasádách lze ale vidět projevy všech stavebních slohů od gotiky až po 20. století. Některé z gotických domů ve městě patří mezi nejstarší trvale obývané domy v rámci celé České republiky. Dům Kalich, původně nazývaný Dům pod Bání, je městský dům v Litoměřicích na Mírovém náměstí č. 15/7, jenž na své střeše nese vyhlídkovou terasu – vížku ve tvaru kalicha. Kostel Všech svatých v rohu náměstí je původně gotický, nyní barokní, má renesanční stanové střechy. Postavil jej opět Octavio Broggio, tentokrát se svým otcem Guiliem. U kostela stojí zachovaná gotická městská věž. Kostel Zvěstování Panny Marie představuje vrchol tvorby Octavia Broggia. Je barokní a původně ho vlastnili Jezuité. V jeho blízkosti stojí barokní budova jezuitského semináře a koleje od téhož stavitele. K dalším významným kostelům patří: kostel svaté Ludmily a nebo kostel svatého Vojtěcha. Jedna z nejvýznamnějších kulturních památek Litoměřic je katedrála sv. Štěpána. Litoměřická radnice byla postavena ve stylu saské renesance. Nyní v ní sídlí místní vlastivědné muzeum. Technicky a architektonicky cenný je jak starší Tyršův most přes Labe tak i nový most Františka Chábery.

Asi 3 km jižně od města na řece Ohři se nachází město Terezín. Zajímavou pamětihodností je nedaleká čedičová kupa Plešivec, která se vypíná mezi vesnicemi Kamýk a Hlinná.

Významné osobnosti např.: Karel Hynek Mácha (1810–1835); lyrický básník a spisovatel, který zemřel v Litoměřicích. Štěpán Trochta (1905–1974) byl kardinál a 17.litoměřický biskup, spoluzakladatel české provincie salesiánů, vězeň komunistického režimu. Jiří Macháček (* 1966), zpěvák, herec a moderátor.
Město Litoměřice