Investiční zlato
Ostrava

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji.

Žije zde přibližně 288 tisíc obyvatel.

Ostrava dostala jméno podle řeky Ostravice, která město rozděluje na moravskou a slezskou část. Základ slova Ostrava znamená „ostře, rychle, bystře tekoucí řeku“. Osídlení území, na kterém dnešní město leží, je poprvé doloženo už ve starší době kamenné. Asi před 25 tisíci lety měli na vrchu Landek svá tábořiště lovci mamutů, což dokládají četné archeologické nálezy. Nejvýznamnějším objevem byla v roce 1953 nalezená 48 mm vysoká soška, torzo ženské postavy z krevele, kterému se říká Petřkovická (Landecká) venuše. K nejstarším ostravským vsím patří Polská (dnes Slezská) Ostrava, která je zmíněna v jednom z dokumentů papeže Řehoře IX. již v roce 1229. Ke střežení hranice mezi polským a českým státem byl na ostrohu nad soutokem řeky Lučiny s Ostravicí vybudován Slezskoostravský hrad zaznamenaný v listině z roku 1297. Dnešní Moravské Ostravě, jejíž název je poprvé uveden v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku v roce 1267, byl statut města udělen zcela jistě před rokem 1279.

Jedinou kamennou budovou ve městě byl, spolu se zámkem (sídlem purkrabího), kostel sv. Václava (první písemná zmínka 1297). Základní soustava městských hradeb byla vybudována v letech 1371-1376. Budova radnice na dnešním Masarykově náměstí je poprvé připomínána v roce 1539. Prošla několika stavebními úpravami, současná podoba pochází z roku 1859. V roce 1564 je doložena existence dřevěného kostelíka sv. Kateřiny v Hrabové. V první polovině 16. století postavení Ostravy posílilo díky rozvoji řemeslné výroby, především soukenictví, tkalcovství a krejčovství. Významnou složkou hospodářství se stalo výnosné rybníkářství. V roce 1533 město zakoupilo ves Čertovu Lhotu (dnešní Mariánské Hory) a v roce 1555 Přívoz.

Oživení hospodářského života na Ostravsku přinesl objev uhlí v roce 1763 v údolí Burňa v Polské Ostravě. K 1. 1. 1924 byla vytvořena tzv. Velká Ostrava, která přinesla sloučení sedmi moravských obcí v jeden celek (Moravská Ostrava, Přívoz, Mariánské Hory, Vítkovice, Hrabůvka, Nová Ves a Zábřeh nad Odrou). Nejvíce pozornosti připoutala 28. října 1930 slavnostně otevřená Nová radnice s kvadratickou 75 m vysokou prosklenou věží. Po roce 1945 a v průběhu padesátých let 20. století se Československo orientovalo na rozvoj hornictví, ocelářství a dalších oborů těžkého průmyslu. Jeho centrem se stala Ostrava, v té době nazývana „město uhlí a železa“ nebo také „ocelové srdce republiky“. K výrazným politickým a hospodářským změnám došlo po roce 1989. Ostrava se stala statutárním městem v čele s primátorem, městskou radou a zastupitelstvem voleným ve svobodných a demokratických volbách.

Svědkem hornické minulosti je Dolní oblast Vítkovice, bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO.

Na území Ostravy leží čtyři městské památkové zóny: MPZ Moravská Ostrava, MPZ Ostrava-Přívoz, MPZ Ostrava-Poruba a MPZ Ostrava-Vítkovice. Největší památková zóna v Moravskoslezském kraji vznikla v roce 1992 a je tvořena centrem Moravské Ostravy. Najdeme zde ojedinělou přehlídku architektury a urbanismu z přelomu 19. a 20. století. Na Masarykově náměstí je řada zajímavých staveb, např. budova Staré radnice, v níž dnes sídlí Ostravské muzeum, někdejší kavárnu Habsburg (dnes knihkupectví Academia) či lékárnu u Zlaté koruny a mnohé další. Uprostřed náměstí pak stojí Mariánský morový sloup z roku 1702, jeho blízkým sousedem je nedávno opět navrácená socha sv. Floriána, patrona všech hasičů. Významnou součástí MPZ jsou i další ostravská náměstí, např. secesní Jiráskovo náměstí, zvané též Kuří rynek, Smetanovo náměstí, jehož dominantu tvoří budova Divadla Antonína Dvořáka a funkcionalistický obchodní dům Librex, náměstí Dr. E. Beneše s palácem Elektra a bankovními paláci, či Prokešovo náměstí, kde se rozprostírá budova Nové radnice s vyhlídkovou věží. Nejstarším kostelem v Ostravě je kostel sv. Václava z 13. století. Druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku, po bazilice na Velehradě, katedrála Božského Spasitele je ozdobou a jednou z nejkrásnějších církevních památek ve městě.

Mezi nejznámější kulturní akce pořádané ve městě patří hudební festivaly Colours of Ostrava a Beats for Love, festivaly vážné hudby Janáčkův máj a Svatováclavský hudební festival, Shakespearovské slavnosti. Každoročně se koná také atletický závod Zlatá tretra.
Město Ostrava